Kybernetická bezpečnost v Brně: jak se firmy chrání v roce 2026

Brno jako centrum kybernetické bezpečnosti v Česku

Brno se v posledních letech proměnilo v přirozené centrum kybernetické bezpečnosti v Česku a toto postavení si v roce 2026 nadále upevňuje. Zatímco Praha zůstává politickým a administrativním centrem, kde sídlí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, právě Brno se stalo místem, kde vzniká reálná odborná infrastruktura, výzkum a lidský kapitál pro tento obor. Klíčovou roli v tom hraje kombinace silných technických univerzit, dlouhodobě budovaného IT sektoru a přítomnosti firem, které se bezpečností zabývají jako hlavní náplní své činnosti.

Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita patří mezi instituce, které kybernetickou bezpečnost vyučují systematicky už řadu let a vychovávají odborníky, kteří pak zůstávají působit přímo v regionu. Fakulta informatiky Masarykovy univerzity je dlouhodobě spojena s výzkumem v oblasti kryptografie, analýzy malwaru a bezpečnosti sítí, a řada absolventů z těchto oborů nachází uplatnění nejen v akademickém prostředí, ale i v komerčních firmách sídlících přímo v Brně. Právě propojení akademické sféry s praxí je jedním z důvodů, proč se město v posledních letech stalo přirozeným magnetem pro firmy specializující se na kybernetickou bezpečnost.

Významnou roli hraje také přítomnost CESNET a dalších organizací zabývajících se provozem a ochranou akademických a výzkumných sítí, které v Brně mají své zázemí a spolupracují s univerzitami na vývoji nástrojů pro detekci hrozeb a analýzu bezpečnostních incidentů. Tato spolupráce vytváří prostředí, kde se teoretický výzkum rychle propojuje s praktickým nasazením, což je pro obor kybernetické bezpečnosti klíčové – hrozby se vyvíjejí velmi rychle a schopnost reagovat na nové typy útoků v reálném čase je zásadní.

Brno se navíc profiluje jako místo, kde vznikají a rozvíjejí se menší i střední firmy zaměřené na penetrační testování, bezpečnostní audity, vývoj nástrojů pro monitoring sítí a poskytování služeb typu security operations center. Tyto společnosti často spolupracují s velkými korporacemi i státní správou a díky blízkosti univerzit mají přístup k mladým talentům, které mohou postupně zapojovat do reálných projektů už během studia. Tento model spolupráce mezi akademickou půdou a byznysem se ukazuje jako velmi efektivní a přispívá k tomu, že Brno v roce 2026 disponuje jednou z nejhustších koncentrací odborníků na kybernetickou bezpečnost v celé zemi.

Dalším faktorem je i to, že do Brna přesouvají svá vývojová centra i zahraniční technologické firmy, které zde budují týmy zaměřené právě na bezpečnostní řešení, cloudovou ochranu dat a analýzu rizik. Tyto týmy často spolupracují s místními univerzitami na výzkumných projektech a podílejí se na organizaci odborných konferencí a workshopů, které přitahují specialisty z celé střední Evropy. Díky tomu se Brno stává nejen místem, kde se kybernetická bezpečnost vyučuje a zkoumá, ale i místem, kde se aktivně tvoří nové technologie a standardy, které se následně uplatňují v celostátním měřítku. Tato kombinace vzdělání, výzkumu a praktického byznysu dělá z Brna přirozený pilíř české kybernetické bezpečnosti, jehož význam v následujících letech pravděpodobně dále poroste.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) a jeho role

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, obecně známý pod zkratkou NÚKIB, hraje pro dění v oblasti kybernetické bezpečnosti v Brně naprosto klíčovou roli, i když jeho ústředí historicky nesídlí přímo v centru Brna, ale v širším Jihomoravském kraji, konkrétně v blízkosti Brna, což z tohoto regionu dělá přirozené centrum české kybernetické bezpečnosti. Tato skutečnost se v roce 2026 potvrzuje ještě výrazněji než dříve, protože Brno se postupně stalo místem, kde se soustřeďuje nejen samotný úřad, ale i celá řada firem, akademických pracovišť a výzkumných center, která s NÚKIB úzce spolupracují nebo na jeho standardy a metodiky přímo navazují.

NÚKIB je ústředním správním úřadem, který zodpovídá za ochranu kybernetického prostoru České republiky, a jeho role se v posledních letech výrazně rozšířila v souvislosti s narůstajícími hrozbami, jako jsou ransomwarové útoky, kybernetická špionáž, dezinformační kampaně a útoky na kritickou infrastrukturu. Pro Brno a jihomoravský region to znamená, že místní firmy působící v IT sektoru, výrobní podniky i veřejné instituce musí stále více reflektovat požadavky a doporučení, která NÚKIB vydává, ať už jde o zákon o kybernetické bezpečnosti, jeho novelizace v souvislosti s implementací evropské směrnice NIS2, nebo o konkrétní bezpečnostní standardy a certifikace.

Brno se díky přítomnosti významných technologických firem, univerzit jako je Vysoké učení technické v Brně či Masarykova univerzita, a specializovaných výzkumných pracovišť zaměřených na kybernetickou bezpečnost, stalo přirozeným partnerem NÚKIB při vzdělávání odborníků, testování nových bezpečnostních řešení a rozvoji know-how v této oblasti. Právě spolupráce mezi akademickou sférou a NÚKIB vede k tomu, že v Brně vznikají specializované kurzy, certifikační programy a výzkumné projekty, které mají za cíl posílit odolnost jak veřejného, tak soukromého sektoru vůči kybernetickým hrozbám.

V praxi se role NÚKIB v Brně projevuje především prostřednictvím metodické podpory, auditů a kontrol u subjektů, které spadají pod regulaci kybernetické bezpečnosti, tedy zejména u provozovatelů základních služeb a poskytovatelů digitálních služeb. Firmy v Brně, které se pohybují v sektorech jako energetika, doprava, zdravotnictví nebo finanční služby, musí splňovat přísné požadavky na řízení rizik, hlášení incidentů a zabezpečení svých systémů, a NÚKIB je tím orgánem, který tato pravidla nastavuje, kontroluje jejich dodržování a v případě potřeby ukládá sankce.

Nelze opomenout ani to, že NÚKIB v Brně a okolí spolupracuje s místními bezpečnostními komunitami, pořádá konference a workshopy, a podílí se na budování povědomí veřejnosti i firem o aktuálních kybernetických rizicích. Tato spolupráce mezi státní institucí a brněnským technologickým ekosystémem tak vytváří jedinečné prostředí, kde se teorie propojuje s praxí a kde vznikají inovativní přístupy k ochraně dat a systémů, což z Brna dělá jedno z nejdůležitějších míst pro kybernetickou bezpečnost v celé České republice.

Přední univerzity a výzkumné instituty v regionu

Brno se dlouhodobě profiluje jako přirozené centrum kybernetické bezpečnosti na Moravě a velkou zásluhu na tom mají místní univerzity a výzkumné instituce, které v roce 2026 dále rozšiřují své kapacity i spolupráci s praxí. Vysoké učení technické v Brně patří mezi klíčové hráče, zejména díky Fakultě informačních technologií a Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, kde se výzkum zaměřuje na kryptografii, analýzu malwaru, bezpečnost průmyslových systémů a ochranu kritické infrastruktury. Studenti i akademici z VUT se pravidelně podílejí na národních i mezinárodních projektech financovaných z evropských fondů a spolupracují s firmami, které v Brně provozují svá bezpečnostní centra.

Podobně významnou roli hraje Masarykova univerzita, konkrétně Fakulta informatiky, kde působí týmy zaměřené na forenzní analýzu, detekci síťových hrozeb a bezpečnostní inženýrství. Právě na Masarykově univerzitě sídlí CSIRT.CZ, národní bezpečnostní týmová jednotka, která se stará o řešení kybernetických incidentů na úrovni celé republiky a zároveň úzce spolupracuje s dalšími institucemi v regionu. Tato provázanost mezi akademickou sférou a operativní praxí dělá z Brna místo, kde se teoretický výzkum rychle promítá do reálných bezpečnostních opatření.

Nelze zapomenout ani na výzkumné centrum CVUT a spřízněné laboratoře, ale zejména na brněnský Ústav teoretické informatiky a instituce spojené s CEITEC, kde se prolínají obory jako kvantová kryptografie, bezpečnost dat a analýza velkých datových sad. Tyto týmy často publikují výsledky v prestižních mezinárodních časopisech a podílejí se na přípravě odborníků, kteří následně nacházejí uplatnění přímo v brněnských firmách zaměřených na kybernetickou bezpečnost.

Významnou složkou ekosystému jsou také technologické parky a inkubátory, jako je JIC (Jihomoravské inovační centrum), které podporuje startupy zaměřené na bezpečnostní technologie a usnadňuje transfer výzkumu do komerční praxe. Díky tomu vznikají v Brně menší firmy a spin-off projekty, které úzce spolupracují s univerzitami a čerpají z jejich know-how i lidských zdrojů.

V roce 2026 je patrné, že spolupráce mezi akademickým sektorem, státními institucemi a soukromými firmami v Brně nabírá na intenzitě, mimo jiné díky rostoucímu zájmu o kybernetickou bezpečnost na národní i evropské úrovni a potřebě reagovat na nové legislativní požadavky, jako je směrnice NIS2. Brněnské instituce se tak stávají nejen vzdělávacím centrem, ale i místem, kde vznikají konkrétní bezpečnostní řešení využívaná státní správou i komerčními subjekty. Tato synergie mezi výzkumem, výukou a praxí dělá z Brna jedno z nejdůležitějších míst pro rozvoj kybernetické bezpečnosti v celé České republice.

Firmy specializující se na kybernetickou bezpečnost v Brně

Brno se v posledních letech proměnilo v jedno z přirozených center kybernetické bezpečnosti ve střední Evropě, a to díky kombinaci silné technické univerzity, dostupné pracovní síly a rostoucí poptávky firem z celé republiky i ze zahraničí. Není tak náhodou, že v moravské metropoli sídlí nebo mají svá vývojová centra desítky společností, které se bezpečností dat, sítí a firemní infrastruktury zabývají na profesionální úrovni. Mezi nejvýznamnější hráče patří tradičně Kaspersky Lab, přestože jeho brněnská pobočka v posledních letech prochází určitými změnami v souvislosti s geopolitickou situací, i celá řada menších specializovaných firem, které se soustředí na penetrační testování, bezpečnostní audity a konzultace pro firmy z bankovního, zdravotnického i výrobního sektoru.

Významnou roli v brněnském ekosystému hraje společnost AEC (Adastra Enterprise Consulting), která patří mezi nejstarší a nejzkušenější poskytovatele bezpečnostních služeb v regionu. Firma se dlouhodobě věnuje penetračním testům, forenzní analýze incidentů a poradenství v oblasti řízení bezpečnostních rizik pro velké korporace i státní instituce. Kromě ní je v Brně silně zastoupena i Y Soft, která se sice primárně specializuje na tiskové řešení, ale v rámci svého portfolia rozvíjí i nástroje pro zabezpečení dokumentů a firemních dat proti neoprávněnému přístupu.

Nelze opomenout ani rychle rostoucí startupy a menší technologické firmy, které v Brně vznikají díky blízkosti Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity, jež mají silné katedry zaměřené na informatiku a kybernetickou bezpečnost. Absolventi těchto škol často zakládají vlastní projekty zaměřené na bezpečnostní audity, ochranu před phishingem, detekci malwaru nebo bezpečnost cloudových řešení. Díky tomu se v Brně postupně formuje ekosystém menších specializovaných firem, které úzce spolupracují s většími hráči na trhu a často se podílejí na mezinárodních projektech.

Zvláštní pozornost si zaslouží i fakt, že v Brně působí pobočky některých nadnárodních společností, které zde provozují svá bezpečnostní centra typu SOC (Security Operations Center). Tyto týmy monitorují síťový provoz a bezpečnostní incidenty nejen pro české klienty, ale i pro zahraniční pobočky mateřských firem, což potvrzuje, že brněnský trh práce v oblasti kybernetické bezpečnosti má nadregionální význam. Firmy jako Flowmon Networks, dnes součást skupiny Progress Software, patří mezi nejznámější brněnské úspěchy — jejich řešení pro monitorování síťového provozu a detekci anomálií se využívá po celém světě a dokazuje, že brněnské firmy dokážou konkurovat i na globálním trhu.

V roce 2026 je tak Brno vnímáno nejen jako místo s kvalitním vzděláním v oboru IT, ale i jako centrum praktické kybernetické bezpečnosti, kde vznikají inovativní řešení, testují se nové bezpečnostní produkty a rozvíjí se spolupráce mezi akademickou sférou a komerčními subjekty. Tato synergie mezi vzděláváním, výzkumem a praxí dělá z Brna jedno z nejdůležitějších míst pro kybernetickou bezpečnost v rámci celé České republiky.

Kybernetická bezpečnost v Brně není jen technickou disciplínou, ale společným závazkem firem, univerzit i státní správy chránit data, systémy a důvěru lidí v digitální svět, který se stává základem každodenního života.

Bohumil Zajíček

Poptávka po IT specialistech v jihomoravském kraji

Jihomoravský kraj, a zejména Brno jako jeho přirozené centrum, patří dlouhodobě k místům s nejvyšší koncentrací technologických firem v Česku, a to se logicky odráží i na trhu práce. Poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost roste v Brně rok od roku a v roce 2026 je situace ještě naléhavější než dříve – firmy si uvědomují, že bez kvalifikovaných lidí v této oblasti se prostě neobejdou. Brno se stalo místem, kde sídlí jak nadnárodní korporace s vlastními bezpečnostními odděleními, tak menší specializované firmy zaměřené výhradně na kybernetickou bezpečnost, a všechny tyto subjekty se předhánějí v tom, kdo nabídne lepší podmínky pro zkušené specialisty.

Poptávka po IT specialistech, konkrétně těch se zaměřením na kybernetickou bezpečnost, dnes výrazně převyšuje nabídku, a to platí nejen pro Brno, ale pro celý jihomoravský region. Firmy hledají penetrační testery, analytiky bezpečnostních incidentů, specialisty na řízení rizik, architekty zabezpečení cloudových infrastruktur i experty na compliance a regulatorní požadavky, které se v posledních letech výrazně zpřísnily. Není výjimkou, že jedna pozice zůstává obsazená volná i několik měsíců, protože kvalitních kandidátů s praxí je málo a firmy si často vzájemně přebírají ty nejlepší lidi z trhu.

Brněnské univerzity, především Vysoké učení technické a Masarykova univerzita, se snaží na tento nedostatek reagovat rozšiřováním studijních programů zaměřených na kybernetickou bezpečnost, informační technologie a příbuzné obory. Absolventi těchto programů jsou na trhu velmi žádaní už v době, kdy ještě studují, a mnozí z nich nastupují do firem na částečný úvazek už během studia, aby si zajistili plynulý přechod do praxe. I přesto však počet absolventů zdaleka nestačí pokrýt poptávku, kterou generuje neustále rostoucí počet firem přesouvajících své vývojářské a bezpečnostní týmy právě do Brna.

Zajímavým jevem posledních let je také skutečnost, že firmy začínají více spolupracovat se školami už na úrovni středoškolského vzdělávání, aby si vychovaly budoucí talenty co nejdříve. Souvisí to s tím, že kybernetická bezpečnost v Brně se stala jedním z klíčových pilířů celého technologického ekosystému a bez dostatečného počtu odborníků by tento ekosystém nemohl dále růst. Mzdy specialistů na bezpečnost se v Brně v posledních letech výrazně zvýšily a v mnoha případech konkurují platům ve Praze, což je pro region nezvyklé, ale logické – nabídka práce jednoducho neodpovídá poptávce.

Vedle nedostatku zkušených lidí trápí firmy i fluktuace, protože specialisté na kybernetickou bezpečnost mají díky svým dovednostem prakticky neomezené možnosti uplatnění, často i v zahraničí nebo na dálku pro mezinárodní společnosti. To vede k tomu, že brněnské firmy musí investovat nejen do mzdových podmínek, ale i do celkové firemní kultury, benefitů a možností dalšího vzdělávání, aby si své odborníky udržely. Situace na trhu práce s IT specialisty v jihomoravském kraji tak zůstává napjatá a všechno nasvědčuje tomu, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech.

Nové technologické parky a inovační centra

Brno se v roce 2026 stále více profiluje jako přirozené centrum kybernetické bezpečnosti nejen na Moravě, ale v celém středoevropském regionu, a jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje je rozšiřující se síť technologických parků a inovačních center, které vznikají v okolí univerzitních kampusů a stávajících průmyslových zón. Tato centra se stávají přirozeným domovem pro firmy zabývající se ochranou dat, analýzou bezpečnostních incidentů, penetračním testováním či vývojem šifrovacích technologií, a jejich propojení s akademickým prostředím dává vzniknout unikátnímu ekosystému, ve kterém se teorie prakticky setkává s reálnými potřebami trhu.

Klíčovou roli hraje blízkost technických fakult a výzkumných pracovišť, díky nimž mohou nově vznikající firmy okamžitě čerpat z know-how odborníků a zapojovat studenty do reálných projektů už během studia. Tento model spolupráce se ukazuje jako velmi efektivní, protože absolventi tak nastupují do praxe s praktickými zkušenostmi a firmy zase získávají přístup k nejnovějším poznatkům z akademického výzkumu. V posledních letech se navíc objevují specializované laboratoře zaměřené přímo na testování bezpečnosti průmyslových systémů, IoT zařízení nebo kritické infrastruktury, což odpovídá rostoucí poptávce po odbornících schopných čelit stále sofistikovanějším kybernetickým útokům.

Nová inovační centra v Brně se rovněž snaží vytvářet prostředí, kde mohou začínající firmy a startupy sdílet zázemí, know-how i kontakty s většími technologickými hráči. Tento typ spolupráce významně urychluje vývoj nových produktů a služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, protože menší firmy tak mají přístup k infrastruktuře a odborným konzultacím, které by si samy jen těžko dokázaly zajistit. Zároveň se v těchto centrech často pořádají odborné konference, hackathony a školení, které přispívají k neustálému vzdělávání odborné komunity a k budování sítě kontaktů mezi jednotlivými hráči na trhu.

Významným trendem je také příchod mezinárodních společností, které si Brno vybírají jako místo pro zřízení svých vývojových nebo bezpečnostních center. Tyto firmy oceňují nejen kvalifikovanou pracovní síly vycházející z místních univerzit, ale také rozvinutou infrastrukturu a stabilní podnikatelské prostředí. Díky tomu se v regionu postupně vytváří kritická masa odborníků, kteří mezi sebou přirozeně spolupracují, vyměňují si zkušenosti a společně řeší aktuální bezpečnostní výzvy, ať se jedná o ochranu před ransomwarem, zabezpečení cloudových služeb nebo obranu proti stále běžnějším útokům cílícím na dodavatelské řetězce.

Nová technologická centra v Brně tak nejsou jen kancelářskými prostory, ale skutečnými uzly, kde se propojuje výzkum, byznys a vzdělávání. Tento model, který kombinuje podporu ze strany města, kraje i soukromého sektoru, přispívá k tomu, že se Brno postupně stává jedním z nejvýznamnějších center kybernetické bezpečnosti ve střední Evropě, kam se soustředí investice, talenty i inovativní projekty s dlouhodobým potenciálem růstu.

Spolupráce univerzit s praxí a byznysem

Brněnské univerzity si dávno uvědomily, že kybernetická bezpečnost není obor, který by šel rozvíjet izolovaně v akademických laboratořích bez kontaktu s realitou byznysu. Proto se v posledních letech čím dál intenzivněji prohlubuje spolupráce mezi vysokými školami a firmami, které v Brně a okolí tvoří jeden z nejsilnějších technologických klastrů ve střední Evropě. Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita dlouhodobě spolupracují s podniky nejen na výzkumných projektech, ale i na přípravě studentů, kteří mají po absolutoriu okamžitě uplatnitelné znalosti a dovednosti.

Typickým modelem spolupráce jsou společné laboratoře, které firmy zřizují přímo v prostorách fakult nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Studenti tak mají možnost pracovat na reálných projektech, testovat bezpečnostní řešení v podmínkách, které se blíží produkčnímu prostředí, a seznamovat se s nástroji, které se v komerční praxi skutečně používají. Tento přístup má obrovskou výhodu v tom, že absolventi nepřicházejí do firem jako naprostí nováčci – už během studia si osvojili pracovní postupy, které jim ve firmách během praxe reálně poptávají.

Důležitou roli hrají také odborné praxe a stáže, které jsou pevnou součástí studijních programů zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Firmy z Brna nabízejí studentům možnost strávit část semestru přímo na pracovišti, kde se podílejí na řešení konkrétních bezpečnostních incidentů, analýze malwaru nebo návrhu ochranných opatření pro klientské sítě. Tato zkušenost je pro mnohé studenty klíčová při rozhodování, kterým směrem se v oboru dále specializovat, ať jde o penetrační testování, forenzní analýzu nebo správu bezpečnostních systémů.

Spolupráce se neomezuje jen na jednotlivce. Univerzity a firmy společně organizují hackathony, bezpečnostní soutěže typu Capture the Flag a odborné konference, které přitahují nejen studenty, ale i profesionály z celé republiky. Tyto akce slouží jako platforma pro networking, výměnu zkušeností a často i jako neformální náborový nástroj pro firmy hledající talentované specialisty. Brno se díky tomu postupně profiluje jako místo, kam jezdí lidé z oboru za inspirací a kontakty, nikoli jen za studiem.

Nezanedbatelnou součástí spolupráce je i společný výzkum, který často vychází z konkrétních potřeb firem. Podniky financují nebo spolufinancují výzkumné projekty zaměřené na aktuální hrozby, ať se jedná o ochranu průmyslových systémů, zabezpečení cloudových infrastruktur nebo detekci sofistikovaných kybernetických útoků. Výsledky těchto projektů se pak často promítají zpět do výuky, čímž se udržuje aktuálnost studijních programů a jejich soulad s reálnými potřebami trhu.

V roce 2026 je patrné, že tato spolupráce nabývá na intenzitě, protože poptávka po kvalifikovaných odbornících v oblasti kybernetické bezpečnosti v Brně i celé České republice dál roste. Firmy si uvědomují, že investice do vzdělávání a spolupráce s univerzitami se jim vrací v podobě kvalitních zaměstnanců, zatímco školy díky tomu udržují své absolventy konkurenceschopné na trhu práce, který se v oblasti kybernetické bezpečnosti vyvíjí mimořádně rychlým tempem.

Kybernetické hrozby ovlivňující firmy v Brně 2026

Brněnské firmy v roce 2026 čelí čím dál sofistikovanějším kybernetickým útokům, které se svou intenzitou i formou proměňují rychleji, než na ně mnohé podniky stačí reagovat. Zatímco dříve šlo především o klasické phishingové e-maily s viditelnými gramatickými chybami, dnes se útočníci opírají o umělou inteligenci, díky které dokážou vytvářet zprávy nerozeznatelné od skutečné firemní komunikace. Právě sofistikovaný phishing generovaný pomocí AI patří mezi nejčastější hrozby, se kterými se brněnské společnosti v tomto roce potýkají, a to napříč obory od výrobních podniků po IT firmy a technologické startupy soustředěné v okolí brněnských univerzit a vědeckotechnických parků.

Vedle phishingu zůstává velkým rizikem ransomware, který se v posledních letech proměnil z hromadných útoků na cílené operace zaměřené na konkrétní organizace. Útočníci si dopředu zmapují strukturu firmy, identifikují klíčové systémy a teprve poté spustí útok, který má maximální dopad na provoz. V Brně, kde sídlí řada výrobních závodů a firem napojených na dodavatelské řetězce v automobilovém a strojírenském průmyslu, představuje výpadek výroby způsobený ransomwarem citelnou finanční i reputační ztrátu. Kybernetická bezpečnost v Brně se proto stává tématem, které se řeší nejen na úrovni IT oddělení, ale i na úrovni vedení firem a jejich strategického plánování.

Dalším významným rizikem jsou útoky směřované na dodavatelské řetězce. Menší brněnské firmy, které dodávají software, komponenty nebo služby větším korporacím, se stávají terčem útočníků právě proto, že mají slabší zabezpečení než jejich velcí obchodní partneři. Přes tuto slabinu se pak útočníci dostávají hlouběji do systémů větších organizací. Tento typ hrozby je obtížně řešitelný, protože vyžaduje spolupráci mezi firmami napříč celým řetězcem a sdílení bezpečnostních standardů, což v praxi často naráží na nedostatek zdrojů u menších dodavatelů.

Nelze opomenout ani rostoucí počet útoků cílených na cloudová řešení, která brněnské firmy využívají čím dál intenzivněji v souvislosti s digitalizací a přechodem na hybridní modely práce. Nesprávně nakonfigurovaná cloudová úložiště, slabá autentizace nebo chybějící šifrování dat představují snadný vstupní bod pro útočníky. Kybernetická bezpečnost Brno je proto tématem, které se stále častěji řeší i v souvislosti s bezpečností cloudových služeb a jejich správným nastavením.

Specifickým problémem je také nedostatek kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost, který se v regionu Brna projevuje obzvlášť silně vzhledem k vysoké koncentraci IT firem, které si mezi sebou konkurují o omezený počet zkušených specialistů. Menší a střední podniky tak často nemají prostředky na to, aby si udržely vlastní bezpečnostní tým, a spoléhají se na externí dodavatele, což s sebou nese další rizika spojená se sdílením citlivých dat mimo firmu. Celkově lze říct, že hrozby ovlivňující brněnské firmy v roce 2026 jsou komplexnější a propojenější než dříve, což vyžaduje systematický přístup k zabezpečení, pravidelné školení zaměstnanců a investice do moderních technologií schopných detekovat anomálie v reálném čase.

Legislativa NIS2 a dopad na místní organizace

Směrnice NIS2, kterou Evropská unie schválila jako reakci na stále sofistikovanější kybernetické útoky, se od svého zavedení do českého právního řádu stala tématem, které hýbe i brněnskou podnikatelskou a institucionální scénou. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který na evropskou legislativu navazuje, výrazně rozšiřuje okruh subjektů, na které se povinnosti vztahují, a Brno jako druhé největší město v zemi s vysokou koncentrací technologických firem, výrobních podniků, poskytovatelů zdravotní péče, dopravních společností i veřejných institucí pociťuje dopad této regulace velmi citelně.

Zatímco dříve se přísné požadavky na kybernetickou bezpečnost týkaly především kritické infrastruktury a velkých korporací, nyní se povinnosti vztahují i na střední firmy a organizace, které dosud žádnou podobnou regulaci neřešily. To v praxi znamená, že se do hry dostávají desítky až stovky brněnských subjektů z oblastí jako informační technologie, energetika, doprava, zdravotnictví, veřejná správa nebo výroba. Mnohé z těchto organizací si až s příchodem nové legislativy uvědomily, že jejich stávající zabezpečení sítí, aplikací a dat neodpovídá požadované úrovni a že je nutné investovat do technického i procesního zajištění bezpečnosti.

Praktický dopad pro brněnské firmy a instituce se projevuje především v nutnosti zavést systém řízení bezpečnosti informací, provádět pravidelné analýzy rizik, hlásit bezpečnostní incidenty v poměrně krátkých lhůtách a prokazatelně dokumentovat veškerá bezpečnostní opatření. Pro řadu menších a středních podniků v Brně to představuje značnou administrativní i finanční zátěž, protože implementace odpovídajících procesů vyžaduje nejen technologické investice, ale také proškolení zaměstnanců a často i najmutí specializovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost, kterých je na trhu práce nedostatek.

Brno v tomto ohledu těží ze své pozice jednoho z center IT vzdělávání a výzkumu ve střední Evropě. Místní univerzity a výzkumné instituce se dlouhodobě podílejí na vzdělávání odborníků v oblasti informační bezpečnosti, což městu dává určitou konkurenční výhodu při hledání kvalifikovaných pracovníků schopných implementovat požadavky NIS2 do praxe. Současně se v Brně rozvíjí i nabídka specializovaných poradenských a bezpečnostních firem, které pomáhají místním organizacím s auditem současného stavu, návrhem opatření a jejich uvedením do souladu s novou legislativou.

Nelze však opomenout, že mnoho menších subjektů stále podceňuje termíny a rozsah povinností, což může vést k sankcím ze strany dozorových orgánů. Odborníci proto doporučují, aby brněnské organizace nečekaly na poslední chvíli a raději již nyní zahájily důkladnou revizi svých bezpečnostních procesů, protože dodatečné napravování nedostatků bývá výrazně nákladnější a časově náročnější než systematická příprava předem. Legislativa NIS2 tak nepředstavuje jen formální povinnost, ale reálnou příležitost pro zvýšení odolnosti brněnských organizací proti stále rostoucím kybernetickým hrozbám.

Vzdělávací programy a certifikace pro odborníky

V Brně se v posledních letech vytvořil poměrně hustý ekosystém vzdělávacích příležitostí pro lidi, kteří se chtějí věnovat kybernetické bezpečnosti buď profesně, nebo si chtějí prohloubit znalosti v rámci stávající IT kariéry. Vysoké učení technické v Brně, konkrétně Fakulta informačních technologií a Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, dlouhodobě patří mezi instituce, které do výuky zařazují předměty zaměřené na bezpečnost sítí, kryptografii, detekci útoků a analýzu malwaru. Masarykova univerzita jde v tomto ohledu ještě dál – Fakulta informatiky MUNI je jedním z mála pracovišť ve střední Evropě, které nabízí komplexní studijní program přímo zaměřený na kybernetickou bezpečnost, a to jak na bakalářském, tak navazujícím magisterském stupni. Studenti se tam potkávají nejen s teorií, ale i s praktickými cvičeními v laboratořích, které simulují reálné útoky a incidenty.

Kromě akademického vzdělávání hraje v Brně velkou roli i spolupráce s výzkumnými centry, mezi něž patří především CSIRT.CZ a týmy napojené na národní bezpečnostní infrastrukturu, které často organizují workshopy, letní školy nebo hackathony určené jak studentům, tak zaměstnancům firem. Tyto akce bývají cenné právě proto, že propojují akademickou půdu s praxí – účastníci si mohou vyzkoušet reálné scénáře, penetrační testování nebo forenzní analýzu dat na cvičných systémech, aniž by riskovali škody v produkčním prostředí.

Pro odborníky, kteří již v oboru pracují a chtějí si formálně potvrdit své znalosti, jsou v Brně dostupné i mezinárodně uznávané certifikace. Jde především o CEH (Certified Ethical Hacker), CISSP, CompTIA Security+ nebo OSCP, které si lze v regionu buď přímo absolvovat v rámci akreditovaných školicích středisek, nebo se na ně připravit prostřednictvím kurzů pořádaných soukromými vzdělávacími firmami se sídlem v Brně. Tyto certifikace jsou často vyžadovány velkými firmami a korporacemi, které v Brně provozují bezpečnostní centra a SOC týmy, a stávají se tak nezbytnou součástí kariérního postupu.

Nezanedbatelnou roli hrají také komunitní iniciativy a meetupy, kde se sdílí aktuální trendy, nové hrozby a praktické zkušenosti. Tyto neformální akce, často pořádané ve spolupráci s brněnskými technologickými firmami, umožňují odborníkům udržovat si přehled v oboru, který se vyvíjí extrémně rychle. V roce 2026 je patrné, že poptávka po kvalifikovaných specialistech na kybernetickou bezpečnost v Brně stále převyšuje nabídku, což zvyšuje význam právě těchto vzdělávacích programů a certifikací jako nástroje, jak si zajistit konkurenceschopnost na trhu práce i jako způsob, jak firmám garantovat odbornost svých zaměstnanců v oblasti, kde chyby mohou mít velmi vážné důsledky.

Startupy a inovace v oblasti kyberbezpečnosti

Brno se v posledních letech proměnilo v jedno z přirozených center, kde se rodí nápady na ochranu digitálního prostoru, a kdo sleduje místní podnikatelskou scénu, ví, že tahle proměna nepřišla náhodou. Kombinace silného akademického zázemí, blízkosti technologických firem a přítomnosti odborníků, kteří dříve pracovali pro велké korporace nebo státní instituce, vytvořila prostředí, ve kterém mohou vznikat menší firmy zaměřené přesně na oblast kybernetické bezpečnosti. Není to jen otázka náhodného shlukování talentů, ale spíš dlouhodobého procesu, kdy si univerzity, výzkumná centra a soukromý sektor navzájem předávají zkušenosti a lidi.

Mladé firmy, které v Brně vznikají, se často profilují na velmi specifické problémy – ať už jde o detekci útoků v reálném čase, analýzu chování uživatelů v síti, nebo vývoj nástrojů pro automatizované testování zranitelnosti systémů. Tyto startupy obvykle nevznikají ve vzduchoprázdnu, ale navazují na výzkum prováděný na místních vysokých školách, kde se studenti již během studia setkávají s reálnými bezpečnostními problémy firem z regionu. Díky tomu vzniká přirozený přechod od akademické teorie k praktickému nasazení, což je pro obor, jako je kybernetická bezpečnost v Brně, naprosto klíčové.

Zajímavým rysem brněnské scény je i to, že se zde daří propojovat malé inovativní firmy s většími hráči, kteří potřebují rychle reagovat na nové typy hrozeb. Velké technologické společnosti, které mají v Brně své pobočky, často spolupracují s lokálními startupy formou pilotních projektů nebo investic, což umožňuje menším týmům otestovat své nápady v reálném provozu bez nutnosti okamžitě budovat rozsáhlou infrastrukturu. Tento model spolupráce se ukazuje jako oboustranně výhodný – korporace získávají přístup k agilním a flexibilním řešením, zatímco startupy mohou svůj produkt validovat na datech a scénářích, ke kterým by se jinak jen těžko dostaly.

Nelze opomenout ani roli investorů a akcelerátorů, kteří v Brně postupně budují prostředí přívětivé pro rizikový kapitál v technologickém segmentu. I když objem investic do bezpečnostních startupů není srovnatelný s většími evropskými centry, jako je Berlín nebo Londýn, trend posledních let ukazuje jasný růst zájmu o projekty, které řeší praktické problémy firem s ochranou dat, sítí a citlivých informací. Významnou roli hraje také fakt, že mnoho zakladatelů těchto firem má zkušenosti ze zahraničí, což jim umožňuje nastavit produkty tak, aby byly konkurenceschopné i mimo český trh.

Celkově lze říct, že brněnská scéna kolem bezpečnostních inovací není jen lokální kuriozitou, ale skutečným ekosystémem, který kombinuje vzdělávání, výzkum, podnikání i praktické nasazení. Právě tahle propojenost dělá z Brna místo, kde vznikají řešení schopná konkurovat i na mezinárodní úrovni, a zároveň ukazuje, že menší regionální centra mohou v oblasti kyberbezpečnosti hrát mnohem významnější roli, než by se na první pohled mohlo zdát.

Budoucí výzvy a trendy pro Brno v roce 2026

Brno se v roce 2026 potýká s výzvami, které odrážejí širší celostátní i evropský vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti, a zároveň si díky své pozici technologického centra Moravy vytváří specifické podmínky pro to, jak na tyto výzvy reagovat. Město je domovem řady vysokých škol, výzkumných center a technologických firem, což z něj dělá atraktivní cíl pro kybernetické útoky, ale současně i místo, kde vznikají inovativní obranné mechanismy. Rostoucí digitalizace veřejné správy, zdravotnictví a dopravy v Brně přináší nové bezpečnostní riziko, protože každý nově zapojený systém rozšiřuje potenciální útočnou plochu.

Jedním z klíčových trendů, který bude Brno v nadcházejících letech ovlivňovat, je tlak na implementaci evropské směrnice NIS2 do praxe malých a středních podniků. Zatímco velké korporace mají často dostatečné zdroje na zajištění shody s novými požadavky, menší brněnské firmy a startupy budou muset hledat efektivní a finančně udržitelné způsoby, jak zabezpečit svá data a systémy. Očekává se proto větší poptávka po lokálních poskytovatelích bezpečnostních služeb a konzultantech, kteří dokážou nabídnout řešení na míru menším rozpočtům.

Dalším významným tématem je nedostatek kvalifikovaných odborníků na kybernetickou bezpečnost. Brno se dlouhodobě snaží tento deficit řešit prostřednictvím spolupráce univerzit, jako je Vysoké učení technické v Brně a Masarykova univerzita, s praxí. V roce 2026 lze očekávat rozšíření specializovaných studijních programů, certifikačních kurzů a hackathonů zaměřených na praktické dovednosti v oblasti obrany proti kybernetickým hrozbám. Firmy v Brně budou muset investovat nejen do technologií, ale především do lidí, kteří dokážou tyto technologie efektivně používat a rozvíjet.

Nelze opomenout ani rostoucí roli umělé inteligence, která se stává dvojsečnou zbraní. Na jedné straně pomáhá bezpečnostním týmům v Brně rychleji identifikovat anomálie a potenciální útoky, na druhé straně ji útočníci využívají k sofistikovanějším phishingovým kampaním a automatizovaným útokům na infrastrukturu. Brněnské firmy a instituce budou muset investovat do nástrojů založených na strojovém učení, které umí detekovat neobvyklé chování v síti dříve, než dojde ke skutečné škodě.

Významným faktorem zůstává také ochrana kritické infrastruktury, včetně energetických sítí, vodárenských systémů a dopravních uzlů, které jsou pro fungování města klíčové. Vzhledem k napjaté geopolitické situaci v Evropě roste pravděpodobnost cílených útoků na tyto systémy, a proto se očekává posílení spolupráce mezi městem, krajem a bezpečnostními složkami státu.

Do budoucna bude pro Brno důležité také budování odolnosti občanů vůči kybernetickým hrozbám prostřednictvím osvětových kampaní, protože lidský faktor zůstává jedním z nejslabších článků bezpečnostního řetězce. Kombinace technologických investic, vzdělávání a mezisektorové spolupráce se tak jeví jako nezbytný předpoklad pro to, aby Brno v roce 2026 a dalších letech obstálo v boji s narůstajícími kybernetickými riziky.