O nás
27.05.2006 112663 hits
Český klub skeptiků SISYFOS

Skepticismus

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Vzniklá společnost, jejíž vůdčí osobností a ...

Jak se stát členem
Zde si můžete přečíst stanovy sdružení Sisyfos.

Zde lze stáhnout přihlášku za člena našeho sdružení.

Roční členský příspěvek činí
300,- Kč

číslo účtu:
4444444444 (10 čtyřek)
kód banky 2010

Kontaktní adresa
Českého klubu skeptiků SISYFOS:
Zdeněk Jonák
U Dejvického rybníčku 25/1976
160 00 Praha 6

e-mail: zdenek.jonak@hotmail.com
About
27.05.2006 115839 hits
Czech Skeptical Club SISYFOS

Skepticism

The Czech Skeptics Club Sisyfos is a member of the international skeptical movement which has been initiated in U.S.A. in 1976 by scientists and philosophers who reacted against the rise of irrationality in the community. Among the founders of the newly established society ...

05.02.2010 / 08:14Jiří Heřtčtenost 17040e-mailkategorie: článekverze pro tisk
II.
Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. Jindřichův Hradec, 27. ledna 2010

Vážený pane profesore,
předem mého dopisu bych Vám chtěl poděkovat za Vaší „sisyfovskou“ práci v oblasti alternativní medicíny, kde Vaše vědecká a publikační činnost jistě přispívá k pravdivému a vědeckému poznání. Dostal se mi však do ruky sborník Věda kontra iracionalita 4, kde jsem si pozorně přečetl Váš příspěvek Kreacionismus, z kterého jsem však byl velmi udiven. Uvedený článek se sice tváří jako „vědecký“, ve skutečnosti s objektivní vědou má málo společného. Zřejmě jste se nechal unést svojí „ateistickou“ vírou.

Dovolil bych si v několika bodech vyjádřit svoji pochybnost, či přímo nesouhlas.

1) Ideologické předpoklady článku
Již sama úvodní věta vystihuje „filozofické“ založení (východisko) Vašeho článku: „kreacionismus … znamená víru, že do vzniku a vývoje přírody zasahuje nadpřirozená síla. Taková víra je ovšem v rozporu s darwinistickou evoluční teorií …“
Vy si myslíte, že Bůh (nadpřirozená síla) neexistuje a zdůvodňujete to evoluční teorií. To ovšem není postoj „vědecky“, ale ideologický“. Evoluční (darwinistickou) teorii doplňujete o tezi, že nic „nadpřirozeného“ nemohlo zasáhnout do vývoje. To je ovšem pouze apriorní předpoklad, nevyplývá ze samotné teorie, a ani nemusí být shodný se skutečností. Kreacionismus má samozřejmě různé formy od těch, které nejsou shodné s pozorovanou skutečností (6 pozemských dní stvoření, stáří vesmíru 6.000 – 10.000 let), až po ty, „že Stvořitel zasáhl jen jednou“, při vytvoření přírodních zákonů (počátek Velkého třesku). Nelze (přírodními vědami) vyvrátit tuto možnost, dokonce známý fyzik Stephen Hawking (ateista) o tomto hovoří:

Einstein kdysi položil otázku: „Kolik volnosti měl Bůh při tvorbě vesmíru?“ …
I v případě, že pouze jedna teorie bude s to popsat přírodu, stále je to jen soubor pravidel a rovnic. Co jim však vdechne život a stvoří vesmír, o kterém hovoří? Obvyklý přístup ke konstrukci matematického modelu není schopný podat odpověď na otázku, proč vlastně vesmír, který popisujeme, existuje. Z jakého důvodu vznikl? Vynucuje sjednocená teorie svou vlastní existenci? Či snad potřebuje Stvořitele, a pokud ano, má on nějaký vliv na vesmír? A kdo stvořil jej?
Dosud byli vědci příliš zaneprázdnění vytvářením nových teorií, které popisují co je vesmír, a nezbýval jim čas klást otázku proč.“ (Stephen Hawking, Stručná historie času, Dokořán 2007, s. 185).

2) Vaše vlastní definice zkoumaných směrů
Rovněž Vaše nadpisy a rozdělení „Biblický kreacionismus“, „Vědecký kreacionismus“ a Intelligent Design“ jsou tak definovány, aby byly Vámi lehce napadnutelné a následně „vědecky“ vyvrácené (zesměšněné).

Snad bych jen znovu připomenul, že biblický opis stvoření, pokud není vysvětlován jako „6 pozemských dní“, ale třeba jako dlouhá časová období (tak to vysvětloval na jedné z přednášek Dr. Jiří Grygar), není v rozporu s vědeckými poznatky.

Rovněž Vaše uvedení „vědeckého kreacionismu“ nese známky zesměšňování. Píšete o „naivním trvání na knize Genesis a na představě o potopě světa“, a že „v několika etapách se postupně opouštěly některé biblické názory.“ Znovu bych připomenul, že samozřejmě některé výklady bible jsou chybné, je od nich třeba upustit (věda musela ve svém historickém vývoji také nejednou upustit od některých chybných teorií, nebo je opravit). Existují však výklady biblického opisu, které jsou koherentní s naším současným vědeckým poznáním.

3) Mylná tvrzení o teorii ID
Ve své charakteristice ID zacházíte až příliš daleko, když píšete: „podle plánu, designu, který mu musel být dán inteligentním Tvůrcem, který nemusí být nutně Bůh, ale třeba i mimozemšťane nebo jiná inteligentní bytost. Jeho existence má být dokázána nepřímo, vědeckým průkazem nedostatků evoluční teorie.“ Navozujete dojem, jakoby teorie ID měla něco společné s vírou mimozemšťany, či nějakou divnou „inteligentní bytostí“. Rovněž tvrzení, že „ID, který se na rozdíl od vědeckého kreacionismu vzdává biblické představy a zčásti uznává výsledky oficiální vědy…“, je snad nepovedeným žertem. Neexistuje žádný vědecký důvod pro to se vzdát biblického opisu (mylných představ a výkladu samozřejmě ano), a už vůbec nevidím důvod, proč píšete, že teorie ID nepřijímá výsledky oficiální vědy (v článku se nezmiňujete o žádném výsledku vědy, který by teorie ID odmítala).


Ad argumenty kreacionistů a jejich „vyvrácení“

4) Argumentum per analogiam (from design) vyvracíte tím, že „kreacionisté nepochopili základní princip darwinismu, přírodní výběr, který dokáže vytvořit účelné a komplexní organismy a jejich orgány bez pomoci plánu.“ Toto Vaše tvrzení je chybné. Za prvé je směšné tvrdit, že kreacionisté nepochopili darwinismus, za druhé, a to především, přírodní výběr nevytváří žádné účelné a komplexní organizmy. Přírodní výběr pouze eliminuje nevhodné mutace. Podobně píšete, že Dembski vůbec nerozumí evoluci a nechápe, že právě přírodním výběrem vznikají struktury komplexní a účelné, „smysluplné“. Není to přírodní výběr, který by něco vytvářel, k vytvoření něčeho nového může dojít náhodnou genetickou mutací, popřípadě jiným způsobem (v drtivě většině je však neúčelnou změnou a znamená okamžitý zánik nové mutace).
Po tomto neúspěšném (nesprávném) argumentu se v této části pouštíte do filosofických otázek typu:

„A proč designér dopustil vznik mutací, které jsou v převážně většině škodlivé a vedou k defektu nebo úmrtí zárodku nebo dědičným chorobám? Vždyť je to zcela neproduktivní. Škoda práce … Nebo proč designér vytvořil takovou spoustu druhů, které v minulosti vymřely? Byly to omyly. Proč nevytvořil hned tvory dokonalé?“

V těchto otázkách mi připomínáte předsedu ústavního soudu Rychteckého, který se nedávno snažil popřít existenci Boha argumentem: „kdyby existoval všemohoucí křesťanský Bůh, tak by byl největší zločinec, neboť dopustil holocaust.“

Takové argumenty jsou nejen naivní (vykazují katastrofální neznalost filozofickou či teologickou o Bohu), ale v daném případě jsou přímo rouhavé. Holocaust vymysleli lidé. Bůh jim dal svobodnou vůli, jak s ní nakládají, svědčí historie. K tomu křesťanský Bůh – Ježíš Kristus, byl právě těmito lidmi pro jejich pýchu a zatvrzelost poslán na nejstrašnější smrt ukřižováním.

Myslet si, že Bůh je povinen vytvořit všechno dokonale, je nejen hloupé, ale svědčí o vážných mezerách ve filosofickém vzdělání. Podle biblického opisu „Bůh stvořil všechno a bylo to dobré“, nikoliv dokonalé. Dokonalý je pouze Bůh, vše ostatní již z principu musí vykazovat jistou formu nedokonalosti. K tomu, nelze Boha nijak obviňovat či ho dokonce popírat tím, že nemohl použit „nedokonalou evoluci“.

5) O argumentu z chybějících článků (missing link) entuziasticky tvrdíte, že ho lze snadno odmítnout, protože mezery jsou stále rychle zaplňovány novými nálezy. Za prvé přechodné formy jsou mnohdy sporné (např. Austraolopithecus lze klidně považovat za druh opice) nebo dokonce jsou v tomto směru známy podvody (např. Piltdownský člověk). Za druhé nálezy až nijak nepotvrzují doplňování, což sám přiznáváte: „Je pravda, že přechodných forem ve fosilních nálezech není mnoho …“. Vysvětlení proč jich není mnoho pomocí tzv. speciace je sice hezké, ale velice neuspokojivé, a ani ho nelze považovat za absolutně pravdivé (vědecky prokázané).

6) Argumenty o nezjednodušitelné složitosti (irreducible complexity) zase „snadně“ (podle Vás) vyvracíte divným dogmatismem, jak se vyvinula rohovka a čočka: „Tak jistě pracovala i evoluce“. Na podporu takového dogmatismu doplňujete, že „vidíme, i když nedokonale, i po odstranění čočky.“ Vidíme, ale mechanismus přírodního výběru by takovou mutaci okamžitě odstranil. Paradoxně se někteří lidé (asi inspirování evoluční teorii) snaží uzákonit eutanazii, aby při takových mutacích či nemocech mohlo docházet k ukončení života. Co se trápit a čekat na „evoluci“?

Vaše poznámka k Behemu, že „nepochopil princip darwinismu“, protože „příčinnost a smysluplnost do Darwinovy teorie nepatří“ je jednak v konfliktu s Vašimi jinými výroky: „přírodním výběrem vznikají struktury komplexní a účelné, smysluplné“. Za druhé, rezignovat u vědy a vůbec u lidského poznání z příčinnosti a smysluplnosti nelze, na tom je založeno. Hledáme příčiny a stavíme na smysluplných teoriích. Nesmyslné teorie a fantastiku odmítáme, mají místo v žánru sci-fi.

7) Rozpory s informační teorií. Náhoda a komplexita.
V předcházejících bodech můžete mít výhrady k oprávněnosti mých námitek (nejsem biolog, ale Vy koneckonců taky ne), v oblasti informačních teorií mám přece jen jisté vzdělání (studoval jsem počítače na VUT, otázky umělé inteligence).

Píšete, že mutace zvyšují variabilitu, tedy komplexitu přírody. A selekce podle vás není z evolučního hlediska ztrátou, protože je kreativní, i když nevědomá. Abyste mohl něco takového tvrdit, musíte použít nějakou filosofii, či definovat informační teorii. Jinak je toto vaše tvrzení nezdůvodnitelné a tedy nevědecké. Dále si nejsem jist, zda správně kladete rovnítko mezi variabilitu a komplexitu. To je přinejmenším sporné. K tomu, na jakém základě můžete tvrdit, že se mutací zvyšuje množství informace.

Pokud bychom vzali za základ diskuse Aristotelovu filosofii možnosti a aktu (věnuje se ji Otakar Jelínek ve sborník Věda kontra iracionalita 4, článek Kvantová mechanika a její zneužívání, kapitola Filosofické důsledky kvantové fyziky – Aristotelova možnost a uskutečnění), potom vznik nových druhů pomocí mutace a selekce vůbec nezvyšuje informační komplexitu, neboť nové druhy (v aktu) tuto komplexitu již vlastnily (v možnosti). Vyšší komplexita a nová účelnost je jaksi stále vědecky nezdůvodněná, není znám mechanismus ani způsob povstání života (radikální změna komplexity), není zdůvodněn mechanismus vzniku stále vyšších forem života (opět zvyšování účelnosti a komplexity). Vaše jediná odpověď je, že „to dělá evoluce i když nevědomě“. Promiňte, toto vysvětlení mi nestačí, nevěřím v „inteligentní nevědomou evoluci“, to snad uznáte, že nemusím.

8) Argumentum ad ignorantiam či metodologický redukcionismus přírodních věd
Vrcholem Vašich nepovedených protiargumentů je Vaše tvrzením, že všechny argumenty kreacionistů lze převést k argumentum ad ignorantiam. Lidské poznání stoupá ohromným tempem, ovšem nelze dost dobře říci, že „bílá místa v našich znalostech rychle mizí, mezery se vyplňují a kreacionisté musí hledat zoufale další a stále menší mezírky.“

S rozvojem našeho poznání objevujeme skutečnosti, které nás staví před nové problémy (známé vím, že nic nevím). Čím více objevujeme, tím více otázek může povstávat. Dokonce může dojít k poznání, že vývoj je v principu nepředvídatelný, tedy i naše poznání bude v principu stále neúplné.

Je možno metodologicky „redukovat“ lidské poznání na pouhý popis nekonečné řady pravidel a rovnic, matematický model a nazvat to vědou. Bez vysvětlení smyslu a účelnosti (tak to asi chce evoluce) budou pak redukovány nejhlubší otázky života, lidské existence, otázky filosofické či teologické; jinými slovy nebude místo pro Boha, bude ignorován. Nevím, zda jste mne pochopil. Snad. Pokud si některá teorie či vědecká disciplína vytvoří vlastní metodologii, přičemž eliminuje jiné vlastnosti skutečnosti (např. příčinnost, smysluplnost, existence duše člověka atd.), potom se jí silou faktu všechno poznání vyplývající z této vyeliminované oblasti jeví jako „argumentum ad ignorantiam“.

9) Evoluční teorie není vědeckou teorií (Všemohoucí Stvořitel nebo nevědomá kreativní evoluce?)
Nemohu nijak souhlasit s Vaším tvrzením, že

„kreacionismus dává designérovi do rukou absolutní moc stvořit cokoliv, kdykoliv a jakkoliv. Výskyt jakéhokoliv organismu a jakékoli jeho struktury a funkce lze jednoduše vysvětlit poukazem na úmysl Stvořitele. Kreacionisté se proto ani nesnaží pátrat a vymýšlet, jakými mechanismy Tvůrce své dílo uskutečnil. Protože zásahem Tvůrce lze vyložit jakýkoliv nález, není ID vyvratitelné. Proto ovšem nejde o vědeckou teorii a nezbývá, než zařadit ID mezi pseudovědy.“

Zdá se, že to, co teorie ID připisuje inteligentnímu a vědomému designérovy, to Vy připisujete kreativní evoluci, která je ovšem „nevědomá“. Považujete za absurdní tvrzení, že evoluční teorií lze vysvětlit cokoliv, protože směr evoluce není bezbřehý, ale existují četná omezení. Potom buďte stejně korektní k opačnému názoru. Proč by měl designér (Bůh) tvořit jednou něco smysluplného, řídícího se určitými zákony a vzápětí či současně to svým jiným tvůrčím aktem popírat nebo měnit? Jinými slovy paradoxy, zda „je Bůh tak všemohoucí, aby mohl stvořit kámen, který On sám neunese“, se mohou rodit pouze v mysli člověka. V Bohu rozporu není. ID se až nijak nevyjadřuje k tomu, co Stvořitel může a co nemůže, vychází například z reality komplexnosti, kterou zřetelně pozorujeme.

Nevím, odkud jste k tomu přišel, že ti, „co věří v Boha (Stvůrce) se nesnaží pátrat a vymýšlet, jakými mechanismy se dílo uskutečnilo.“ Opak je pravdou, čí ateisté, či věřící máme povinnost se ptát a poznávat přírodu, která svědčí o Bohu, jako i „pochopit mysl Boha“ (Stephen Hawking, Stručná historie času, Dokořán 2007, s. 186). A nazývat tuto touhu po poznání smyslu světa, lidské existence a Boha jako pseudovědou, to snad nestojí za komentář.

10) Situace ve světě
Tato část Vašeho článku se zdá být objektivní a mohu jen ocenit, že jste do ní zakomponoval také názory čelních představitelů Katolické církve papeže Benedikta XVI. („vesmír byl stvořen podle inteligentního projektu“) nebo kardinála Schönborna („samotné evoluční mechanismy nestačí k vysvětlení evoluce“).

11) Závěr – osobní vyznání (ne)víry
Napsal jste mnoho velice dobrých článků ohledně alternativní medicíny, a stejně jako Vy i já odmítám „víru v bludy a pseudovědu, v UFO, kontaktéry, astrologii, psychotroniku, atd.“ Váš závěr článku má však podivné shrnutí, něco jako vyznání (ne)víry:

„Já se domnívám, že kreacionismus není jen jiným pohledem na svět, ale že je pohledem mylným. Někdy je jen projevem nevzdělanosti, většinou však absence racionálního myšlení. Proto se sdružuje s vírou v jiné bludy a pseudovědu …“

Vyjadřuje to sice Váš osobní názor, ale ten není ve Vašem článku podložen pravdivými argumenty, k tomu se dopouštíte, jak jsem uvedl, velikých nepřesností, ne-li přímo omylu. Po přečtení článku nabývám dojmu, že pokud se v textu objeví slovo „Bůh“, či „Stvořitel“, potom máte tendenci považovat text za nevědecký. Křesťanská víra nikdy nepochybovala o stvoření světa Bohem (kreacionismus), ale vždy varovala před okultismem, bludy a pseudovědou (gnosticismem), pravdivé poznání a vědu naopak vítala.

K objektivitě musím přiznat, že Váš další příspěvek v sborníku Teorie univerzálního darwinismu a memetika nese známky opravdové fundovanosti a vědeckosti. S Vašimi kritickými poznámkami k memetice lze jen souhlasit.

S modlitbou a požehnáním do Vaší další práce
P. Ing. Jiří Špiřík ThD.
Kostelní 74, 377 01 Jindřichův Hradec


III.
P. Ing. Jiří Špiřík, ThD. Chomutov, 1. 2. 2010

Vážený pane doktore,
děkuji Vám za zaslání Vaší recenze i za pochvalná slova na jiné mé články. Ve své recenzi na můj článek o kreacionismu, který byl publikován ve sborníku Věda kontra iracionalita 4, jste se k mému textu vyjádřil velmi kriticky. Domníváte se, že je nevědecký, neobjektivní a psán z ateistického hlediska. Pokud můj text takovým dojmem působil, tak mne to mrzí, protože jsem se snažil objektivně popsat, jaké formy má dnešní kreacionismus a jaké jsou jeho postoje k evoluční teorii, a jako protiváhu jsem sepsal argumenty, kterými evoluční biologové vyvracejí názory kreacionistů a obhajují dnešní evoluční teorii. Nejde tedy o mé subjektivní dojmy nebo hypotézy, ale o reprodukování názorů, které lze najít v kterékoli z řady přístupných učebnic evoluční biologie a také v několika významných recentních publikacích, odmítajících současnou protidarwinovskou aktivitu zastánců tzv. inteligentního designu. Bohužel, některé z nich rozšiřují svůj protest a ostře vystupují i proti náboženské víře. S tím nesouhlasím. Uvedu jen některé z nich:

Wilson, D.S.: Darwin´s Cathedral. Evolution, Religion and the Nature of Society. The University of Chicago Press, Chicago 2003
Dawkins R.: The God Delusion. Bantam Press, London 2006
Dennett D.C.: Breaking the Spell. Religion as a Natural Phenomenon. Penguin Books, New York 2007
Hitchens C.: God is not Great. How Religion Poisons Everyhthing. Twelve, New York 2007
Bakalář Petr: Bůh jako psychický virus. Beta Books, Praha 2008

Článek jsem psal proto, že ve veřejnosti i mezi našimi členy jsou znalosti o evoluční teorii stále nedostatečné a že sporům mezi biology a theology nerozumějí. Měl jim dát základní informaci o probíhajícím sporu, rozhodně nebyl míněn jako výzva k diskusi. Mohl bych s Vašimi námitkami polemizovat a většinu z nich snadno vyvrátit, ale myslím, že bychom nenašli stejnou řeč. Já jsem o správnosti argumentů uvedených v článku. přesvědčen. Snažil bych se vystupovat z pozic dnešní přírodovědy, z pozic evoluční biologie, Vy z pozic theologických. Jsou to zcela odlišná hlediska. Věda a víra jsou přece dvě nezávislá, svéprávná, navzájem se nepřekrývající magisteria (S. J. Gould), která se nemusejí střetávat a mohou být navzájem kompatibilní (P. Kurz), pokud se nesnaží zasahovat do kompetencí sféry druhé. V případě evoluční teorie, která je doménou vědy, je tomu však jinak, protože kreacionismus proti evoluční teorii aktivně vystupuje. Spor je v tom případě nevyhnutelný. Naše diskuse, i diskuse širší, pokud by se rozvinula, by byla rozmluvou hluchých, protože společné stanovisko najít nelze. Já do ní proto vstoupit nechci.

Jsem přesvědčen, že vědecký a náboženský pohled, event. i filozofický mohou vedle sebe bez jakéhokoli střetu existovat. Věda si je plně vědoma, že může studovat jen hmotný svět a že oblast duchovní leží mimo ni. Věřím, že je možný stejný přístup i ze strany druhé.

Ještě musím poznamenat, že za svůj článek nesu odpovědnost jen já a že ke němu výbor našeho skeptického klubu SISYFOS nevyjadřoval.

S úctou a přáním, abychom nadále měli všichni možnost sdělovat veřejnosti naše názory i poznatky, aby každý občan měl možnost svobodné volby

Prof. MUDr. Jiří Heřt, Dr.Sc.


IV.
Prof. MUDr. Jiří Heřt DrSc.

Vážený pane profesore,
děkuji Vám za Vaší odpověď a vysvětlení k uveřejněnému článku. Pokud by toto vysvětlení bylo součástí původního článku, byl bych k němu daleko méně kritický a v podstatě bych neměl již o čem psát. Ani já si nepřeji vstupovat v diskusi, která by vedla k neporozumění. Proto si velice cením Vaší odpovědi a přiznávám, že jen těžko bych dokázal přírodovědecky oponovat, musel bych se utíkat k teologickým či filosofickým argumentům, hovořili bychom nakonec každý jinou řečí.

Dovolím si však několik doplnění k tomu, co jste napsal v dopise:

1. Máte pravdu, že kreacionismus a také zastánci ID vystupují proti evoluční teorii a někdy používají nevědecké či úplně nesmyslné argumenty. Z této stránky je kritika naprosto oprávněná. Je však také pravdou, že evoluční teorie je používána k negaci existence Boha a křesťanské víry. Potom by se měly takovéto názory setkat s jasnou kritikou, dokonce si dovoluji navrhnout, aby jim byly rovněž udělovány „bludné balvany“, jak je udělujete za mylné názory kreacionistů. Váš nesouhlas s ostrým vystupováním a kritikou náboženské víry ze strany těchto evolucionistů (vyjádřeny v dopise), ale také Váš článek Teorie univerzálního darwinismu a memetika (kde se kriticky stavíte k některým tezím R. Dawkinse, evolucionisty a známého popírače Boha), dává naději, že k tomu taky nakonec dojde.

2. Vaše nabídka, aby „věda studovala jen hmotný svět a oblast duchovní ležela mimo ní, a obdobný požadavek na teologii z opačné strany“, je sice lákavý, ale podle mne falešný z více důvodů. Nesdílím názor, že „věda a víra jsou dvě nezávislá a navzájem se nepřekrývající magisteria“. Souhlasím, že každá z nich má svoji oblast zkoumání a svoji metodologii, nelze však mezi nimi postavit „železnou oponu“. Bylo by to ke škodě jak teologii, tak vědě.
Nedovedu si představit pravdivou víru bez vztahu k reálnému světu, víru, která není opřena o lidské poznání hmotného světa či historie. Taková víra by byla čistě subjektivní, v podstatě by byla pověrou nebo by se na systém pověr proměnila.

Rovněž vědy (přírodní či humanitní), které by studovaly jen hmotný svět, a ten duchovní by ignorovaly, by jen těžko mohly správně sloužit člověku. Poznání bez vztahu k Bohu činí člověka pyšným a sebestředným, vede ho k sebezničení a v konečném důsledku do zatracení. Rozum máme na to, aby nás naše poznání vedlo k Bohu: „Stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné jest srdce naše, dokud nespočine v Tobě.“ (Sv. Augustin, Vyznání I, 1, 1)

Přeji Vám pane profesore, v oblasti vědy, aby se s Vašimi publikacemi i názory seznámila širší veřejnost. Zejména s Vaší kritikou alternativních metod v medicíně, psychotroniky, léčitelství atd. by se měli seznámit i věřící, aby některé pověrčivé či magické praktiky nezaměňovali s vírou.

V oblasti víry Vám přeji, abyste jednou stál tam, kde stojím já.

S úctou a požehnáním
P. Ing. Jiří Špiřík ThD.
Jindřichův Hradec, 2. 2. 2010


V.
P. Ing. Jiří Špiřík, ThD.

Vážený pane doktore,
dovolte mi pár závěrečných slov k naší diskusi.

Jsem rád, že jsme se v mnoha věcech shodli.

V prvním bodu vašeho posledního dopisu souhlasím s Vaším názorem, že právě tak jako zastánci kreacionismu vystupují nevěcně proti evoluční teorii, tak i evoluční teorie je někdy použita k popření existence Boha. Jsem však přesvědčen, že tak nevystupují seriózní vědci, kteří si jsou vědomi toho, že se věda zabývá jen hmotným světem a že se k existenci Boha vyjadřovat nemůže.

K druhému bodu chci poznamenat, že na vztah mezi vědou a vírou existují ve vědeckém světě nejrůznější názory, ale že přesvědčení, že jde o dva svéprávné světy, které se principiálně nepřekrývají, je přece jen většinové. To však mezi svět vědy a víry nestaví „železnou oponu“. Naopak, jejich nezávislost umožňuje vzájemné pochopení, toleranci, respekt a v mnoha otázkách spolupráci.

S druhou částí Vašeho druhého bodu o nezbytnosti vzájemné potřeby obou sfér jako humanisticky cítící ateista sice nesouhlasím, ale to mi jistě prominete.

Věřím, že uveřejnění naší diskuse na naší webové stránce přispěje k vzájemnému porozumění mezi našimi čtenáři s různou životní filozofií.

S pozdravem
Jiří Heřt
Chomutov, 3. 2. 2010
Diskuse na téma kreacionizmus 2/2 | Sisyfos - český klub skeptiků
Novinky
23.05.2017 66 hits
Kladno - 13. června 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství

Přednáší

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
(Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha)

Kdy?
úterý 13. června 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium ...

Dotazy
Nenašli jste odpověď na Vaši otázku na webu Sisyfa ?

Pište na dotazy@sisyfos.cz


Čtěte Dotazy čtenářů
Přednášky v AV ČR
03.01.2017 7405 hits
Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2017

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2017 konají tradičně v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1, a to v místnosti 206 od 17 hodin. Po přednáškách následuje diskuze.

Středa 17. 5. 2017, 17:00 hodin
Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. (Filosofická fakulta UP ...

Přednášky ostatní
25.03.2017 2706 hits
Kladno - 11. dubna 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Tradiční způsoby obživy v subsaharské Africe

Přednáší
Doc. Mgr. Viktor Černý, Dr.
Archeologický ústav Akademie věd ČR

Kdy?
úterý 11. dubna 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium Kladno, nám. Edvarda Beneše 1573, ...

Přístupy od 3/2006
4877783
TOPlist
Statistika od
25.05.2006

ADMINISTRACE