O nás
27.05.2006 112662 hits
Český klub skeptiků SISYFOS

Skepticismus

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Vzniklá společnost, jejíž vůdčí osobností a ...

Jak se stát členem
Zde si můžete přečíst stanovy sdružení Sisyfos.

Zde lze stáhnout přihlášku za člena našeho sdružení.

Roční členský příspěvek činí
300,- Kč

číslo účtu:
4444444444 (10 čtyřek)
kód banky 2010

Kontaktní adresa
Českého klubu skeptiků SISYFOS:
Zdeněk Jonák
U Dejvického rybníčku 25/1976
160 00 Praha 6

e-mail: zdenek.jonak@hotmail.com
About
27.05.2006 115839 hits
Czech Skeptical Club SISYFOS

Skepticism

The Czech Skeptics Club Sisyfos is a member of the international skeptical movement which has been initiated in U.S.A. in 1976 by scientists and philosophers who reacted against the rise of irrationality in the community. Among the founders of the newly established society ...

21.12.2009 / 10:19Václav Hořejšíčtenost 14576e-mailkategorie: článekverze pro tisk
Převzato z blogu (na Aktuálně.cz) profesora Václava Hořejšího, člena Sisyfa

Opět vzplály diskuse o omezování produkce oxidu uhličitého. Zvyšování koncentrace tohoto plynu zásadně důležitého pro život na naší planetě má totiž podle mínění velké většiny relevantních odborníků zásadní vliv na současné asi neoddiskutovatelné globální změny klimatu (nepřesně nazývané „globální oteplování“).

Naprostá většina světových politiků, ať už „pravicových“ (např. britští konzervativci) nebo „levicových“ se v podstatě shoduje v tom, že je potřeba přijmout opatření, jak omezit produkci onoho „skleníkového plynu“ spalováním fosilních paliv.

Existuje ale i výrazná skupina „disidentů“, kteří se označují za „klimaskeptiky“ a své názorové odpůrce označují za „alarmisty“.

Klimaskeptici jsou jak se zdá názorově poměrně nejednotní, ale shodují se většinou v tom, že alarmisté jsou buď hlupáci, nebo podvodníci. Často slyšíme, že tito alarmističtí odborníci jsou jen „odborníci“ a že ke svým katastrofickým závěrům dospívají po jakési kartelové dohodě, která jim má zajistit štědré granty a možnost jezdit na opulentní konference do různých atraktivních měst. Dozvídáme se v této souvislosti dokonce, že „Největší hrozbou pro svobodu, demokracii, tržní ekonomiku a prosperitu na počátku 21. století není komunismus nebo jeho různé měkčí varianty. Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu.“

Někteří klimaskeptikové hájící koncept „modré, ne zelené planety“ si myslí, že se jedná jen o nějaký poměrně krátkodobý, náhodný výkyv klimatu, který má jen zanedbatelné důsledky.

Jiná podčeleď klimaskeptiků připouští, že klima se začíná skutečně globálně výrazně měnit, ale zpochybňují, že na tom mají výrazný podíl lidské činnosti, hlavně spalování fosilních paliv. Poukazují na to, že k podobným výrazným změnám docházelo v minulosti mnohokrát, dokonce i v historických dobách, a že klima je mnohem víc ovliňováno jinými faktory než změnami koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Ještě další klimaskeptikové si myslí, že nějaké výraznější oteplení a zvýšení koncentrace oxidu uhličitého by bylo naopak blahodárné – mohli bychom se těšit z teplého Severního ledového oceánu, pěstovat v Čechách (nebo aspoň na jižní Moravě) mandarinky a na Sibiři pšenici a vinnou révu. Ani (několika)metrové zvýšení hladiny oceánu nepovažují za velký problém.

A konečně další část klimaskeptiků je toho názoru, že globální změna klimatu reálná je, a že tato změna je skutečně hlavně způsobena spalováním fosilních paliv a produkcí metanu obrovskými stády hovězího dobytka, ale že je principiálně (ideologicky) nesprávné nějak regulovat tyto lidské činnosti jakožto příčiny oněch (nežádoucích) změn klimatu a raději se soustředit na odstraňování následků, protože to vyjde levněji.

Je zajímavé, že zatímco např. ve Velké Británii stojí v předních žadách „alarmistů“ strana konzervativců, u nás je téměř „povinnou“ charakteristikou „pravičáků“ klimaskepticismus, často značně bojovný (výjimkou je ale např. expert ODS na životní prostředí Bedřich Moldán).

Co s tím?

1) Pokud se velká většina odborníků shodne na tom, že globální změna klimatu je reálná a že lidská činnost v tom hraje podstatnou úlohu, je podle mého názoru bláhové věřit spíše té malé menšině s tím, že to většinové mínění je jen jakýmsi gigantickým spiknutím.
Na mínění odborníků se přece spoléháme v našem životě skoro ve všem, není-liž pravda?
(Je ovšem pravda, že řada lidí věří podobně na teorii monstrózního spiknutí naprosté většiny odborníků i pokud jde např. o očkování, nebo údajný umělý původ HIV, teorii evoluce nebo tzv. chemtrails).

2) Klimaskeptici mají určitě pravdu v tom, že nemůžeme s jistotou vědět, jestli neprožíváme jen nějaký poměrně krátkodobý, náhodný výkyv klimatu, nebo jestli opravdu ta pozorovaná souvislost mezi zvyšováním koncentrace oxidu uhličitého a změnami klimatu není jen korelací a nikoli příčinnou souvislostí; s jistotou toho totiž o světě kolem nás víme opravdu málo co – zvláště u tohoto typu jevů a dějů se z principu musíme spokojit s nějakým stupněm pravděpodobnosti.
I klimaskeptici ale asi musí uznat, že ačkoli dosud historicky známé změny klimatu člověk zřejmě neovlivnil, nikterak to logicky nevylučuje možnost, že tentokrát ji člověk opravdu poprvé vyvolává.

3) I kdyby měli klimaskeptici kterékoli odrůdy pravdu, přesto bych si myslel, že bychom měli udělat maximum pro to, abychom si nespalovali uhlí, ropu a plyn, které mohou být využity daleko lépe v chemickém průmyslu.

4) A hlavně – pokud bude existovat silný tlak na snížení emisí ze spalování ropy a plynu, konečně se vyvinou lepší metody získávání energie (podle mého názoru není v současnosti nic lepšího než jaderná energetika), což zásadně sníží naši závislost na rizikových státech, z nichž tyto suroviny získáváme. Je přece načase, aby se konečně zvládlo využití termojaderné energie pro komerční účely! Kdyby byla silnější motivace a vynaložilo se na to dost peněz (např. jen zlomek toho, co stála sanace krachujících bank), asi by i tato věc byla již vyřešená.

5) Je jistě velmi důležité, abychom seriózně diskutovali, zvažovali nejracionálnější řešení situace a nepodléhali ukvapeně poplašným výkřikům ekologistických fanatiků (kteří nepochybně existují a hlasitě se projevují).
Divím se ale, jak může někdo vášnivě obhajovat „svobodu“ bez omezení ničit životní prostředí, nenávratně si spalovat cenné suroviny a být závislý na ropě z rizikových oblastí.
Je snad podobným „útokem na naši svobodu a prosperitu“ ekonomicky velice nákladné čištění odpadních vod, povinné zavádění katalyzátorů v autech, omezování freonů ničících ozonovou vrstvu nebo odsiřování kouřových zplodin v uhelných elektrárnách?
Obávám se, že v očích některých (pravicových) ultraliberálů ano...


Pár poznámek klimaskeptika

Profesor Miroslav Kutílek, člen Sisyfa

Klasifikace čeledě klimaskeptiků na jednotlivé podčeledě je trefná, pokud zahrnujeme do souboru všechny obyvatele planety kromě těch, kteří trpí bídou, hladem, nedostatkem pitné vody a život ohrožujícími útrapami. Ti mají jiné starosti. V takto vymezeném souboru pak máme vědce, technology průmyslu, manažery, politiky a pracovníky médií a reklamy. Je snadno prokazatelné, že to je velice různorodý soubor a že jejich přístup k problému globálního oteplování musí být rozdílný, kdy ona rozdílnost je způsobená jednak zákonitostmi ovládajícími činnost v jednotlivých oborech, jednak i různým stupněm vzájemného propojení a ovlivnění. Jiný je na příklad vztah mezi politiky a médii, jiný v případě vědců a médií. Když tedy vyčleníme ze zkoumaného souboru čeledě klimaskeptiků vědce a jim blízké lidi, pak se klasifikační schéma čeledě klimaskeptiků smrskne na dva druhy:
1/ Změna současné (za 150 až 100 let) koncentrace CO2 v atmosféře nemá prakticky měřitelný vliv na změnu teploty.
2/ Změna současné (za 150 až 100 let) koncentrace CO2 v atmosféře nemá dominantní vliv na změnu teploty.
Vše ostatní je rozmělněné povídání jednotlivců, obvykle bez vědeckého základu, a proto bych se jím nezabýval.

Oba druhy skeptiků říkají, že „boj proti klimatu“, rozuměj proti klimatické změně je prázdná floskule, a že nás bude stát majlant, aniž by ekonomicky vyspělejší část dostatečně přispěla k ekonomickému rozvoji chudší části planety. Právě naopak, a navíc některé navrhované a již zkoušené technologie snižování atmosférické koncentrace CO2 by mohly svým irreverzibilním charakterem uvrhnout planetární klima do neřešitelných potíží.

Oba druhy skeptiků se shodují, že slovo katastrofa a s ní spojené scénáře principiálně nevyhovují pro popis klimatu budoucnosti i za předpokladu, že globální oteplování bude pokračovat. Mají na to dobře dokumentované příklady z nedávné minulosti, ku příkladu ze středověkého velmi teplého období, kdy bylo klima po několik staletí teplejší než dnes.

Výroky o spiknutí, mafii a korupci jsou neprávem připisované klimaskeptikům, kteří prý takto pomlouvají „nezištné“ bojovníky s klimatem. Stačí kliknout na Google a zadat přesnou frázi „global warming skeptics“ a dozvíte se, kdo všechno podle alarmistických bojovníků skeptiky podporuje, a že jen v jejich zájmu skeptici vystupují. Takže já se musím jako klimaskeptik - penzista podivovat, kde zůstaly trčet peníze od Exxonu. Možná neplatili jen proto, že sdílím názor alarmistů, že uhlí a nafta jsou cenné suroviny pro chemický průmysl a neměly by se tak bezhlavě spalovat. Ale to nemá nic společného s příčinami globálního oteplování, viz má knížka Racionálně o globálním oteplování (Dokořán, 2008).
Musíme mít svobodu spalovat ropu a uhlí? | Sisyfos - český klub skeptiků
Novinky
23.05.2017 66 hits
Kladno - 13. června 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství

Přednáší

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
(Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha)

Kdy?
úterý 13. června 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium ...

Dotazy
Nenašli jste odpověď na Vaši otázku na webu Sisyfa ?

Pište na dotazy@sisyfos.cz


Čtěte Dotazy čtenářů
Přednášky v AV ČR
03.01.2017 7405 hits
Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2017

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2017 konají tradičně v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1, a to v místnosti 206 od 17 hodin. Po přednáškách následuje diskuze.

Středa 17. 5. 2017, 17:00 hodin
Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. (Filosofická fakulta UP ...

Přednášky ostatní
25.03.2017 2706 hits
Kladno - 11. dubna 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Tradiční způsoby obživy v subsaharské Africe

Přednáší
Doc. Mgr. Viktor Černý, Dr.
Archeologický ústav Akademie věd ČR

Kdy?
úterý 11. dubna 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium Kladno, nám. Edvarda Beneše 1573, ...

Přístupy od 3/2006
4877777
TOPlist
Statistika od
25.05.2006

ADMINISTRACE