O nás
27.05.2006 119522 hits
Český klub skeptiků SISYFOS

Skepticismus

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Vzniklá společnost, jejíž vůdčí osobností a ...

Jak se stát členem
Zde si můžete přečíst stanovy sdružení Sisyfos.

Zde lze stáhnout přihlášku za člena našeho sdružení.

Roční členský příspěvek činí
300,- Kč

číslo účtu:
4444444444 (10 čtyřek)
kód banky 2010

Kontaktní adresa
Českého klubu skeptiků SISYFOS:
Zdeněk Jonák
U Dejvického rybníčku 25/1976
160 00 Praha 6

e-mail: zdenek.jonak@hotmail.com
About
27.05.2006 120629 hits
Czech Skeptical Club SISYFOS

Skepticism

The Czech Skeptics Club Sisyfos is a member of the international skeptical movement which has been initiated in U.S.A. in 1976 by scientists and philosophers who reacted against the rise of irrationality in the community. Among the founders of the newly established society ...

08.05.2009 / 00:48Jiří Heřtčtenost 12759e-mailkategorie: článekverze pro tisk
Úvodní poznámka

Hlavní autoři článků o „magnetorecepci krav“, H. Burda, P. Němec a J. Červený, napsali rozsáhlou a ostrou kritiku mé práce, která částečně replikovala jejich studii. Na jejich námitky jsem nucen reagovat, i když se většinou netýkají podstaty sporu, tedy odpovědi na otázku, zda existuje nebo neexistuje u krav schopnost poznat směr zemského magnetického pole a orientovat se podle něho převážně do severojižního směru. Před detailní odpovědí autorům si však dovolím malé shrnutí jádra sporu.

Měření směrů orientace krav, které jsme provedli na družicových snímcích 72 stád, nevedlo k výsledku, že krávy při pastvě a při odpočívání zaujímají osou svého těla převážně severojižní směr. To je v rozporu s hlavním výsledkem uvedeným v článku autorů v PNAS v r.2008. V mém textu, který nyní autoři kritizují, jsem uvedl i některé důvody, proč výsledek, ke kterému jsem dospěl, pokládám za bližší skutečnosti než výsledky, publikované kolektivem prof. Burdy.

Je jednoduché spor rozřešit: Fotografie zemského povrchu pořízené z družic jsou na Internetu běžně přístupné (Google Earth 5.0) a vyhodnocení směrů pasoucích se nebo odpočívajících krav nevyžaduje prakticky žádný matematický aparát. Kdokoli tedy může takové vyhodnocení provést a přispět k rozhodnutí o správnosti nebo nesprávnosti našeho závěru. Opakovaná vyhodnocování dalších stád pokládám za jednodušší a účinnější ověření správnosti nebo nesprávnosti tvrzení o orientaci krav podle magnetického pole než slovní spory.

Jsem rád, že ke stejnému názoru dospěl i prof. Burda, který mi napsal, že jejich kolektiv je ochoten vyměnit si se mnou „souřadnice analyzovaných lokalit a umožnit tak lokalitu po lokalitě re-analyzovat data oběma zúčastněným stranám“. Za nabídku děkuji a přijímám ji.



Odpověď autorům

Kritická reakce autorů mne nepřekvapila, i když jsem ve skrytu duše doufal, že se autoři trochu zamyslí, zkusí převést své obrázky krav na papír, nakreslí si hezkou růžici jako my, posoudí ji „okometricky“, jak se krásně vyjádřil jeden náš příznivec, a vybraná stáda případně proměří navíc automaticky. Pár stád by si také mohli vybrat a zhodnotit zaslepenou metodou. A eventuálně by nám mohli nabídnout, abychom si navzájem vyměnili obrázky „našich“ stád a pokusili se najít příčinu rozdílů mezi jejich a našimi nálezy. To se nakonec stalo a vítáme to. Přesto je nutné, nejprve se vyrovnat se zveřejněnými připomínkami autorů.

Nejprve se musím bránit obžalobě, že jsem nepřijal na svůj „kodex publikační morálky“. Bývá skutečně dobrým zvykem, že se publikované vědecké práce prověřují standardním způsobem diskusemi na vědeckých fórech a replikací originální studie. Plně se v tom ztotožňují se svými kritiky. V tomto případě bohužel výsledky neověřené studie o „magnetických kravách“ autoři ihned s velkou publicitou a nadšením představili naší i světové veřejnosti, a na věcné polemické poznámky doc. Pekárka v krátkém televizním vystoupení reagovali stížností poslanou výboru SISYFA. Je jen logické, že další diskuse musí probíhat na půdě, kterou zvolili autoři, tedy na půdě veřejné. Proč jsme se rozhodli pro naši webovou stránku, jsem zdůvodnil ve svém článku.

Přes emocionální útok na doc. Pekárka jsem se ve své orientační studii o magnetorecepci skotu a při své kritice sporných výsledků autorů snažil o zcela věcný tón. Výrazy, které jsem použil, jako „nedostatečně ověřená hypotéza“, obrovská mediální bublina, logická nesrozumitelnost, závažné protiargumenty“ aj. nepokládám za nevěcné nebo konfrontační.

Autorům nevyčítám jejich emocionální reakci, plně je chápu, protože si byli zcela jisti správností výsledků své studie. Kritika je překvapila. Místo věcné obhajoby vlastní studie však kritizují můj článek. Nebudu se vyjadřovat ke všem jejich námitkám, protože mnohé jsou vyvolány nepochopením a ani se netýkají tématu. Vyjádřím se jen k těm nejzávažnějším.

Námitku, že jsem nečetl příspěvek autorů na diskusním fóru časopisu Nature, akceptuji, netušil jsem, že existuje. Uvítám, poskytnou-li mi autoři přesnou citaci.

Další námitka, že jsem nepoužil cirkulární statistiku, neobstojí. Pro dílčí ověření údajně převládající severojižní orientace krav ve stádech nebylo nutné používat Reyleighův test, protože vizuální zhodnocení orientace krav jednotlivých stád na našich schématech bylo natolik přesvědčivé, že žádným statistickým kouzlem na něm nelze tendenci celého souboru k severojižní orientaci objevit. Mohu uvést příklad, jak může být statistika zavádějící: Pokud se ve stádě odchyluje osa těla poloviny zvířat o 40o na západ a druhá polovina o 40o na východ, pak střední vektor směru stáda je podle Rayleighova testu orientován přímo severojižně – což vyvolá mylný dojem, že stádo preferuje SJ orientaci těla. Jiný příklad: Je li třeba 36 krav uspořádáno v pravidelných 10o odstupech, tedy bez jakékoli směrové preference rovnoměrně po celé kružnici, ale jedna, 37. kráva, je orientována severojižně, pak Rayleighův test rovněž zjistí, že stádo je v průměru orientováno severojižně – což je rovněž těžko akceptovatelné. Jistěže je vše statisticky v pořádku, když je uvedena směrodatná odchylka jako míra rozptylu, ale ta nebyla v diskusi ani při dalším dvoustupňovém hodnocení celého souboru respektována. Alespoň to není v textu první práce uvedeno. Vizuální hodnocení je samozřejmě primitivní, ale jasnou představu o uspořádání stáda dává. Naše určení orientace těla zvířat po převedení na papír je při tom velmi přesné, zatímco autoři v programu Power Point směry aproximovali po 50 krocích.

K mediánu: použili jsme jej tam, kde byla tendence k určitému směrovému uspořádání zřejmá a porovnávali jej orientačně s průměrnou hodnotou. Výsledky byly u větších stád prakticky totožné a pro jednoduchost jsme zvolili medián.

Pokud jde o sběr dat, připouštíme, že jsme při hodnocení prvních stád nerespektovali směr terénu. Nepozorovali jsme však ani u těchto stád jednosměrnou orientaci např. podél vrstevnic, ale opět byla stáda uspořádána všemi možnými směry. Přesto jsme se pro další hodnocení rozhodli vybírat regiony a terény rovinaté, jako je např. Holandsko, Meklenbursko nebo Wales. V žádné z těchto lokalit jsme preferenci k SJ orientaci nepozorovali.

Metodika nezávislého hodnocení není jenom vhodná, jak připouštějí autoři, ale nutná. V medicíně se dnes prakticky žádné jiné než dvojitě nebo dokonce trojitě zaslepené studie neuznávají. Autoři si toho podle jejich reakce jsou vědomi, ale ve své práci tento požadavek, na rozdíl od naší studie, zřejmě nerespektovali. Ve své replice sice uvádějí, že „takovýchto elementárních zdrojů chyb si jsou i ostatní vědomi a není problém se jich vyvarovat a ověřit, zda k nim nedošlo“, jenže v jejich originální práci není o riziku subjektivních chyb a o používání metodiky, která by takové chyby vyloučila, ani slovo.


Logické chyby.

Pod tímto nadpisem autoři napadají téměř každou mou větu. Nezbude než odpovědět.

Autoři mne žádají, abych jim ukázal místo, kde píší, že „Byla zjištěna....existence geomagnetické orientace skotu“. Tedy prosím: Vyjádřil se takto prof. Burda a kol. v článku „Magnetické krávy a internet přitahují“ ve Vesmíru 11/2008 na str. 753.

Dále jsem kritizován, že operuji s pojmem „magnetická orientace“. Autoři tvrdí, že toto spojení vůbec nepoužívají. Já jsem za používání tohoto spojení kritizován snad desetkrát v jejich dalším textu. Pan prof. Burda bude jistě překvapen, že jsem použil právě jeho terminologii, která byla uvedena např. v jeho výše uvedeném vyjádření ve Vesmíru. Na rozdíl od H. Burdy, který mou, vlastně svou definici považuje za projev neznalosti, já považuji tento termín za vhodný, protože zhruba odpovídá termínu „alignment“, pro nějž nemá čeština vhodný korelát, jak sami autoři uznávají. Že orientaci nechápu ve smyslu orientačního smyslu, jak mi autoři podsouvají, je snad zřejmé už z toho, že většinou používám spojení „orientace těla zvířete“.

K námitce, že jsem mylně napsal, že „Podle závěru jejich studie se pod dráty pasou krávy neorganizovaně“, poznamenávám, že jsem vycházel z vyjádření v souhrnu jejich studie: „Body orientation of cattle.......was random on pastures under or near power lines“. Kromě toho jsem se o výsledcích druhé studie zmínil jen okrajově a nerozváděl jsem detaily, protože se má analýza týká jen studie první. Ostatně, pokud jsem došel k závěru, že představa o SJ orientaci ve volném terénu je mylná, pak nemá smysl jakkoli se vyjadřovat k druhé studii, která z této sporné představy vychází.

Další výhrady autorů se týkají mého názoru, že jejich hypotézu nepokládám za dostatečně ověřenou jejich jedinou studií – která je nesporně zatížena sérií možných subjektivních chyb. Autoři tedy nesouhlasí s běžně přijímaným standardním přesvědčením, že ověřením se rozumí opakovaná replikace na jiných pracovištích. Ponechám na čtenáři, aby posoudil, který názor je správný.

Autoři mi podsouvají, že odmítám „publikaci tohoto typu a priori, (což) svědčí o aroganci a ideologickém přístupu“. Nikdy a nikde jsem netvrdil, že takovou publikaci odmítám. Nesouhlasím jen s prezentací výsledků řádně neprověřené studie a s tvrzením, že „byla zjištěna existence geomagnetické orientace skotu“, na veřejnosti s takovým halasem a nadšením, jak to prezentuje např. právě prof. Burda ve svém článku ve Vesmíru.

Autoři se také odvolávají na falzifikační teorii K. Poppera. Popperova koncepce je však překonaná, patří do historie filozofie a formální postupy falzifikační i verifikační se nyní pokládají za ekvivalentní. Viz knihy B. Fajkuse, např. Současná filosofie a metodologie vědy (Filosofia, Praha 1997) nebo můj článek „Problémy popperovské falzifikace“ ve Sborníku Věda kontra iracionalita 2 (Academia, Praha 2002).

Řadu dalších námitek mají autoři proti všem mým logickým argumentům, které samozřejmě výsledky autorů nevyvracejí. Dovolují však vyjádřit určité pochyby, jak jsem také kapitolku o protiargumentech nadepsal.

Není proč mne obviňovat z neznalosti evolučních zákonů. Právě tak, jako je H. Burda oprávněn spekulovat o významu zrakového smyslu u netopýrů, pak i já mohu spekulovat o tom, proč mohla nebo nemohla být magnetorecepce u předchůdce skotu užitečná, proč nebyla zatím objevena a proč nemohla být tato hypotetická schopnost redukována v průběhu evoluce na nefunkční zbytky podobně jako apendix a ocas u člověka nebo kosti končetin u kytovců, zejména když víme, jak rychle mění původní vlastnosti zvířat domestikace.

Mou námitku, že nelze vysvětlit, proč by se dobytek měl i při prokázané schopnosti magnetorecepce orientovat do SJ směru, K. Burda odmítá s tím, že je pro zvířata jednodušší a pohodlnější, když se řídí střelkou magnetu. To je ovšem argument nepříliš přesvědčivý.

Mou otázku, proč by se při odpočinku měly orientovat do SJ směru jen 2/3 zvířat, odmítá H. Burda tím, že jsou krávy třeba na pochodu určitým směrem. Jenže v textu mluvím o odpočívajících kravách. Podle P. Němce může být alignment „vegetativní záležitost – z nějakých důvodů prostě zvířatům vyhovuje SJ směr, např. když odpočívají“. Budiž, ale proč to vyhovuje jen některým? Myslím, že mou námitku nelze odbýt jako nepatřičnou. Nesouhlasím také s odmítnutím názoru, že „Správnost jakéhokoli biologického objevu nemůže být bezpečně uznána, dokud není vysvětlen jak jeho smysl, tak i jeho mechanismus.“ Víme přece, že vědecké poznání není nikdy definitivní a stoprocentně jisté. Tvrzení autorů, že je bezpečně prokázána SJ orientace krav, podložená jedinou, subjektivitou zatíženou prací, bez průkazu mechanizmu recepce a jasného vymezení smyslu alignmentu, nelze považovat za úplné a tedy bezesporné.

Autoři také odmítají mou námitku, že si tendence k SJ orientaci skotu a spárkaté zvěře dosud nikdo nevšiml. Jestliže si farmáři všimli, že se krávy většinově stavějí proti větru, proti svahu, proti nebo napříč slunečnímu záření v závislosti na teplotě, proč by si nemohli všimnout převládající orientace těl při absenci těchto vlivů. A proč si nemohli myslivci všimnout, že se jim lépe na zvěř střílí z východní nebo západní strany, kdy 80% kusů stojí bokem k nim a když jim nestřílí do hlavy, ale do srdce? Má otázka je legitimní.

Další výhradou autorů je, že údajně navrhujeme, aby se vědci „nejdříve měli o svůj nápad či objev podělit s jinými pracovišti“ a pak teprve publikovat. Nic takového jsem neřekl. Píši, že „základním požadavkem před uznáním a zejména před masivním propagováním jakéhokoli objevu je reprodukování původní studie....“ Co nejrychlejší publikování, o kterém jsem na tomto místě vůbec nemluvil, pokládám i já za samozřejmou prioritu.

Úsměvné je i tvrzení autorů: „My naše výsledky nepropagujeme - to dělají media - za ně my nejsme zodpovědní.“ Zcela opačný dojem ovšem má čtenář, přečte-li si Burdův článek ve Vesmíru, sleduje-li vystoupení autorů studie na veřejných přednáškách, jejich vyjádření v denním i periodickém tisku, v rozhlasu a v televizi. Všude tam vystupují novináři jen jako moderátoři a tazatelé, odpovědi poskytují autoři.

Mou námitku, že autoři nepoužili automatické zpracování snímků stád, H. Burda odmítá s tím, že by to bylo problematické vzhledem k tomu, že dobytek ve stádě může mít různé barvy. Obhajobu nelze přijmout, protože v některých oblastech, např. Walesu, jsou ve většině stád všechny kusy světlé a eventuální stíny jen podtrhují a usnadňují přesné určení postavení zvířat. Stačilo vybrat vhodná stáda. A že by použití analýzy nemělo na výsledek žádný podstatný vliv? Rozhodně by se vyloučily nespolehlivé subjektivní a psychologické faktory při hodnocení zvířat.

Autoři nepovažují mou námitku, že logicky nelze vysvětlit, proč se v různých kontinentech stáda odchylují různě daleko od SJ magnetického směru, za podstatnou. Podle mého názoru však nelze nějakou smysluplnou hypotézu této situace ani vymyslet. Vysvětlovat to tím, jak to činí H. Burda, že krávy nejsou bakterie, je špatným vtipem, ne hypotézou. A tvrzení, že se preferované směry stád v jednotlivých kontinentech od sebe příliš neliší, když v jejich práci čteme, že se odchylují o 12,5° západně a v Africe o 30,9° východně od SJ magnetické siločáry, je při nejmenším kuriózní, zejména ve studii, kde autoři při statistickém zpracování operují nejen se stupni, ale i s jejich desetinami.

K dalším námitkám, týkajícím se mé vlastní práce, se už podrobně vyjadřovat nebudu. Vzhledem k tomu, že jde o kritiku ilustračních obrázků, např. toho, jak vypadá stádo v programu Google Earth a jak různý může být rozptyl orientace těl jednotlivých zvířat, a nikoli o kritiku výsledků, od vyvracení námitek upouštím. A o tom, že jsem se s problémem svahu pastvin vyrovnal analýzou stád ve zcela rovinatém terénu, jsem již mluvil.

Autorům uniká logika mého tvrzení, v němž mluvím o riziku jejich tvrzení z hlediska zdravotního nebo ekonomického pro člověka. Zřejmě nejsou informováni, že se i na světové a evropské úrovni neustále diskutuje o možném ovlivnění zdraví člověka elektromagnetickými vlivy, např. právě životem v blízkosti elektrických vedení. Jakýkoli „důkaz“ magnetorecepce a alignmentu, závislého na intenzitě proudu a směru vedení, nepochybně bude spojován s možným působením i na člověka. A odtud už není daleko ke hledání souvislosti např. s popisovaným zvýšením výskytu leukémie u dětí a se snahou přesouvat elektrická vedení mimo lidská sídliště. O tom, že iracionální víra v negativní vlivy elektromagnetizmu na lidské tělo je schopna vyvolat i masivní hysterii až epidemického charakteru, jsme např. psali v článku „Elektromagnetická hypersenzibilita“ (Heřt J., Krejčí V., Praktický lékař 86, 2006, 7-12).

Poslední námitkou je, že autorům vyčítám, že vliv slunečního osvitu nevyloučili studiem orientace zvířat v terénu ve dnech bez slunečního svitu. To autoři pokládají za „neuvěřitelné ignorování skutečnosti“, protože proměřili noční zálehy jelení a srnčí zvěře“. Jenže celá má práce a kritika se věnuje skotu. Neznamená to ovšem, že výsledky autorů týkající se jelenů a srnců pokládám za ověřené.

A konečně. Autoři vůbec nekomentují obrázky 4. a 5, které sumarizují střední orientaci zpracovaných stád a které jsou těžištěm mé práce. Obrázky jednoznačně dokumentují absenci převažující severojižní orientace stád.

Závěrem: Smyslem mé práce nebylo rozbírat jednotlivé věty a názory autorů, ale malou vlastní studií ověřit jejich závěr, že objevili existenci magnetorecepce u skotu. I když je má práce rozsahem omezená, jsou její výsledky natolik jednoznačné, že přinejmenším zpochybňují správnost závěrů práce Begall S., Červený J., Neef J., Vojtěch O., Burda H. (2008): Magnetic alignment in grazing and resting cattle and deer.

Můj příspěvek by měl být naléhavou výzvou k dalšímu replikování této studie a to nejen na velkém vědeckém pracovišti. Možnost snadného a rychlého zopakování jejich studie v domácím prostředí dovoluje, aby se takové studie ujal kdokoli, kdo má zájem, chuť a trochu času.
Odpověď H. Burdovi a kol. na kritiku mého článku o „magnetických kravách“ | Sisyfos - český klub skeptiků
Novinky
04.10.2017 405 hits
Kladno - 10. října 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

"BIO,GM a krisprování aneb věda mezi pověrou a magií"

Přednáší
Prof. RNDr.Opatrný Zdeněk, CSc.

Laboratoř buněčné biologie a biotechnologie rostlin
Katedra fyziologie rostlin PřF UK v Praze

Kdy?
úterý 10. ...

Dotazy
Nenašli jste odpověď na Vaši otázku na webu Sisyfa ?

Pište na dotazy@sisyfos.cz


Čtěte Dotazy čtenářů
Přednášky v AV ČR
03.01.2017 12422 hits
Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2017

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2017 konají tradičně v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1, a to v místnosti 206 od 17 hodin. Po přednáškách následuje diskuze.

Středa 18. 10. 2017, 17:00 hodin
1. Zhodnocení 17. kongresu ECSO
2. Členská schůze klubu ...

Přednášky ostatní
23.05.2017 5052 hits
Kladno - 13. června 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství

Přednáší

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
(Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha)

Kdy?
úterý 13. června 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium ...

Přístupy od 3/2006
5098519
TOPlist
Statistika od
25.05.2006

ADMINISTRACE