O nás
27.05.2006 116493 hits
Český klub skeptiků SISYFOS

Skepticismus

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Vzniklá společnost, jejíž vůdčí osobností a ...

Jak se stát členem
Zde si můžete přečíst stanovy sdružení Sisyfos.

Zde lze stáhnout přihlášku za člena našeho sdružení.

Roční členský příspěvek činí
300,- Kč

číslo účtu:
4444444444 (10 čtyřek)
kód banky 2010

Kontaktní adresa
Českého klubu skeptiků SISYFOS:
Zdeněk Jonák
U Dejvického rybníčku 25/1976
160 00 Praha 6

e-mail: zdenek.jonak@hotmail.com
About
27.05.2006 118438 hits
Czech Skeptical Club SISYFOS

Skepticism

The Czech Skeptics Club Sisyfos is a member of the international skeptical movement which has been initiated in U.S.A. in 1976 by scientists and philosophers who reacted against the rise of irrationality in the community. Among the founders of the newly established society ...

25.11.2007 / 12:33Marek Matějkačtenost 11241e-mailkategorie: článekverze pro tisk
Je zřejmé, že k typickým rysům lidského jednání patří jeho cílevědomý charakter. Ten odpovídá tzv. smyslovému jednání a na rozdíl od intuitivního (instinktivního) pracuje se schopností člověka představit si cíl své budoucí aktivity a právě v poměru k němu zvolit optimální metody k jeho dosažení. K dosažení takto zvoleného cíle je zapotřebí řešit inkriminovanou, objektivně nastalou situaci takovým způsobem, aby budoucí výsledek řešení odpovídal potřebám jednajícího člověka.

Poznání podmínek, stanovení cíle, nalezení metod k jeho dosažení a výběr optimální metody jsou bezprostředně vztaženy k psychickým procesům. Na základě těchto podmínek člověk shromažďuje informace o na sobě nezávislé skutečnosti (objektivní realitě), ale také o poznávajícím subjektu, tedy sám o sobě. Niterné psychické zpracování informací má množství velmi typických oblastí. Některé jsou součástí mimoracionální sféry, jiné naopak racionální. Iracionální oblast psychických procesů se odvíjí na živelné bázi, jedná se o primární proces myšlení, tedy o emoce. V takovém případě člověk dokáže poměrně úspěšně řešit různé životní situace, přičemž mnohé z nich mají pro zachování existence (života) zásadní význam. Takové psychické procesy lze jen těžko předem definovat, případně zpětně reprodukovat. Bez této oblasti vnitropsychického zpracování informací by byl život příliš „fádní“ a de facto by vymizel například fenomén umění. Tato oblast činí niterné psychické procesy bohatými.

Vedle mimoracionální sféry zpracování informací existuje i její opak, sféra racionální (rozumová). Většina procesů této sféry úzce souvisí s lidskou schopností zobecňování a abstrakce. Jinými slovy umožňuje se odpoutat od iracionálních emocí, které zpravidla deformují potřebné řešení úkolů, vedoucích k cíli. Tomuto stavu říkáme „dysfunkční emoce“. Současně racionální proces umožňuje podrobit své vlastní psychické procesy jakési analýze (autoreflexi). V této souvislosti mluvíme o předpokladech vnitropsychického procesu, které vyúsťují v důsledek. Tomuto procesu od předpokladu vyúsťujícího v důsledek se běžně říká usuzovací proces. Zkráceně se tomuto rovněž říká úsudek.

Disciplína, která se zaobírá dějinami vzniku a vývojem lidského myšlení, se nazývá fylogeneze. Je to právě výsledek této vědní disciplíny, jenž nám sděluje, že vývoj lidského myšlení má bezprostřední vztah k vývoji a rozvoji lidského jazyka. Lze souhlasit s tvrzením, že bez lidského jazyka by nebylo lidské psychiky. Je to totiž právě jazyk, co nás odlišuje od myšlení jiných živočišných druhů. Proto můžeme konstatovat, že rozborem jazykového projevu člověka můžeme usuzovat i na jeho úroveň myšlenkových procesů.

V úsudku se lidé často dopouštějí chyb. Ty lze rozdělit na nevědomé a vědomé. Nevědomé chyby mívají většinou svou příčinu v zmatení úsudku emocemi. Odtud pramení i rozdíl mezi nepravdou a lží. Nepravda je nevědomý úkon v pronášení výroku, kdežto lež je vědomě tvrzená nepravda. Vědomě chybné (nepravdivé) výroky jsou většinou pronášeny za účelem profitovat z důsledku takto proneseného výroku. A právě k posuzování pravdivosti či nepravdivosti jednotlivých výroků vznikla už v době antického Řecka disciplína zvaná Aristotelem (384 – 322 p.n.l) logika. Od doby Filosofových se logika výrazně rozvinula a sofistikovala. Největší rozmach zaznamenala s příchodem scientismu do evropské filosofie, tedy někde zhruba před 160 lety. Pro svoji abstraktní čistotu se pochopitelně odloučila od jiné velmi čisté vědy, kterou je matematika. Moderní logika je úzce spjatá s kybernetikou, respektive umožnila ze své podstaty kybernetice vzniknout. Dnes se vedle výrokové logiky můžeme věnovat formální či subjekt predikátové logice, ale také teorii množin.

Naskýtá se otázka, proč se této problematice věnuji právě na tomto místě. Nechci se pouštět do obsáhlých exkurzů do moderní logiky, ani zastrašovat běžného čtenáře „nesrozumitelnými vzorci“, nýbrž jen poukázat na velmi „hynoucí“ schopnost současné populace logicky myslet. Ačkoli nemám nic proti mimoracionálnímu procesu myšlení, osobně představuji zhruba pětiprocentní část světové populace typu ENTP, tedy extrovertního intuitivního empatického typu, u něhož převažuje myšlení nad cítěním, leč přesto INTUITIVCE, přesto mám před logickým myšlením respekt a snažím se ho aplikovat ve svém běžném životě. Proto mne velmi irituje, když někdo „mluví dřív, než myslí“. Tímto neduhem trpí nejen adolescenční část populace, ale i lidé dospělí a co víc, jedinci s vysokoškolským vzděláním. Shodou okolností k tomuto projevu často tendují lidé s humanitním vzděláním, tedy ti, kteří by měli dbát o čistotu projevu lidské společnosti. Logickému myšlení se také občas říká „inženýrský úsudek“. Pro lepší pochopení rozdílu mezi oběma zmíněnými způsoby vnitropsychických procesů uvádím příklad:

„Ve vagónu rychlíkového vlaku sedí dvě skupinky mladíků. Jedna skupinka jsou studenti společenských oborů na UK a druhá je složena z budoucích inženýrů ČVUT. Zatímco studenti společenských disciplín mají každý svoji jízdenku, inženýři mají jen jednu dohromady. Když zdálky zaslechnou průvodčího, odeberou se všichni budoucí inženýři na WC a humanitní inteligence zůstane na svých místech. Průvodčí vidí na WC cedulku obsazeno, zabouchá na dveře, pod nimi se objeví jízdenka, on ji označí a postupuje do vagónu, kde pokračuje ve štípání jízdenek. Na zpáteční cestě si „filosofové“ zakoupí jen jednu jízdenku a inženýři žádnou. Když se blíží průvodčí, všichni „magistři“ se odeberou na WC. Po chvíli jeden z inženýrů zabouchá na dveře WC a zvolá: „Kontrola jízdenek!“. Když ji podsunou pode dveřmi, inženýr ji vezme a odejde za svými soudruhy na druhé WC. *“

Na tomto poněkud groteskním případě si lze poměrně dobře ilustrovat rozdíl mezi smyslovým a intuitivním myšlením. Nicméně jsem dalek generalizování, avšak nejen mezi svými studenty ale i kolegy tento rozdíl pozoruji stále markantněji. Nejvíce mne tato logická insuficience dráždí u právníků, kteří by měli využívat metody minimálně výrokové, respektive formální logiky coby svůj pracovní nástroj. Avšak… Samostatnou kapitolou jsou politikové. Ti jsou většinou pod vlivem primárního procesu myšlení a kvalita jejich myšlenkových procesů plně koresponduje s jejich verbálními projevy. Nemám na mysli jen interpelace či jednání při plenárním zasedání Poslanecké sněmovny nebo Senátu Parlamentu, ale i jejich veřejná vystoupení ve sdělovacích prostředcích, zejména těch audiovizuálních. Zjevně si nejsou vědomi toho, že tvorba formulí (dobře utvořené věty) se řídí striktními pravidly. Těmto pravidlům se běžně říká „pravidla formace“. Pomalu si zvykáme, že namísto formulí létají vzduchem nahodilé posloupnosti symbolů. A co víc, přikládáme jim jakýsi „samo-zřejmý“ význam, ba dokonce jsme svědky zdlouhavých rozborů takových floskulí (bezobsažný výraz).

Přestože jsem deklaroval, že se nechci pouštět do výkladu základů logiky, nemohu si odpustit alespoň minimální poučení. Je směřováno zejména těm, kteří nás chtějí nonstop přesvědčovat o „své pravdě“. Výrokem nazýváme větu, která je buď pravdivá nebo nepravdivá. Výrok nemůže být současně pravdivý i nepravdivý. Pravdivostní hodnota je buď jedna nebo druhá. Pakliže chceme ověřit pravdivost výroku, nazýváme tento úkon verifikací výroku. Ale jestliže chceme ověřovat jeho nepravdivost, pak hovoříme o falzifikaci výroku.

V posledních dnech jsem nabyl dojmu, že například v české politice se každý jeden politik snaží o falzifikaci výroků svého politického protivníka. Nicméně je nutné podotknout, že tyto snahy probíhají bez znalosti a následné aplikace pravidel takového logického procesu. Navíc zarážející je ta skutečnost, že jsme-li svědky permanentní falzifikace výroků, potom lze předpokládat jako samozřejmou „NEPRAVDIVOST“ všech výroků českých politiků. A protože se jedná o všestranný souboj politických stran, potom z toho lze logicky vyvozovat TOTÁLNÍ NEPRAVDIVOST VÝROKŮ českých politiků napříč politickým spektrem. Zbývá si jen položit otázku, zda se jedná o nepravdivost vědomou nebo nevědomou. Každopádně, jak jsem již uvedl výše, rozborem jazykového projevu člověka můžeme usuzovat i na jeho úroveň myšlenkových procesů. A to se vztahuje i na tzv. akademickou či vědeckou obec. Existují i případy, kdy se z jakési polovědeckosti používáním rádoby odborných termínů snaží její nositelé budit dojem vědeckosti. To je jedno z nejhorších zel, jichž se můžeme dopustit vůči vědám (včetně filosofie), neboť takový postup odrazuje od zájmu o skutečné vědy jak širokou laickou, tak i mezioborovou odbornou veřejnost. Tudy cesta nesmí vést!


* Citace z knihy: Marek Matějka, Pavel Vidlař, Vše o přijímacím pohovoru, druhé vydání, Grada, Praha, 2007, str. 186, ISBN: 978-80-247-1972-6
Vztah mezi lidským myšlením, jazykem a logikou | Sisyfos - český klub skeptiků
Novinky
05.04.2016 24396 hits
Platba členských příspěvků

Informaci ohledně členských příspěvků si můžete přečíst
Dotazy
Nenašli jste odpověď na Vaši otázku na webu Sisyfa ?

Pište na dotazy@sisyfos.cz


Čtěte Dotazy čtenářů
Přednášky v AV ČR
03.01.2017 10198 hits
Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2017

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2017 konají tradičně v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1, a to v místnosti 206 od 17 hodin. Po přednáškách následuje diskuze.

Středa 20. 9. 2017, 17:00 hodin
Leon Korteweg (skeptický aktivista, Nizozemí):
Skepticism & ...

Přednášky ostatní
23.05.2017 2969 hits
Kladno - 13. června 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství

Přednáší

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
(Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha)

Kdy?
úterý 13. června 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium ...

Přístupy od 3/2006
5013219
TOPlist
Statistika od
25.05.2006

ADMINISTRACE