O nás
27.05.2006 119522 hits
Český klub skeptiků SISYFOS

Skepticismus

Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Vzniklá společnost, jejíž vůdčí osobností a ...

Jak se stát členem
Zde si můžete přečíst stanovy sdružení Sisyfos.

Zde lze stáhnout přihlášku za člena našeho sdružení.

Roční členský příspěvek činí
300,- Kč

číslo účtu:
4444444444 (10 čtyřek)
kód banky 2010

Kontaktní adresa
Českého klubu skeptiků SISYFOS:
Zdeněk Jonák
U Dejvického rybníčku 25/1976
160 00 Praha 6

e-mail: zdenek.jonak@hotmail.com
About
27.05.2006 120629 hits
Czech Skeptical Club SISYFOS

Skepticism

The Czech Skeptics Club Sisyfos is a member of the international skeptical movement which has been initiated in U.S.A. in 1976 by scientists and philosophers who reacted against the rise of irrationality in the community. Among the founders of the newly established society ...

01.08.2006 / 21:08Luděk Pekárekčtenost 13389e-mailkategorie: článekverze pro tisk
Senzibilové i jejich manažeři se zpravidla o vědě a o jejích pracovnících vyjadřují s despektem. Věda je studená a zavedla nás do slepé uličky, vědci jsou konzervativní, ba zkostnatělá individua, jejichž základní filozofií je, že to, čemu je na vysoké škole neučili, neexistuje. Paradoxně však nemálo senzibilů dává hlasitě najevo, že prahnou po tom, aby s nimi tato individua prováděla experimenty a aby vědeckou metodou dokazovala jejich schopnosti. Svou ochotu podrobit se testům v "akademii" nebo na některé vysoké škole senzibilové zdůrazňují i při rozhovorech s televizními, rozhlasovými a novinovými reportéry či reportérkami, přičemž si stěžují na nezájem a odmítavý postoj ze strany pracovníků vědy.

Takové výtky jsou nespravedlivé. Jednak není tak málo pracovníků ověnčených tituly vpředu i vzadu, kteří o mimořádných schopnostech senzibilů nejen nepochybují, ale vymýšlejí pro ně i různé teorie - připomeňme profesora PaedDr. Františka Kahudu, CSc., bývalého ministra školství, který vymyslel pro vysvětlení údajných schopností senzibilů nové částice – mentiony, a docenta RNDr. Ivo Chudáčka, DrSc., majitele firmy Fyzap, který se při vysvětlování tvrzení o zázračných schopnostech proutkařů a lidových léčitelů vrátil k Mesmerovu živočišnému magnetismu a k Reichenbachovu odu.

Výtky senzibilů na adresu pracovníků vědy nejsou spravedlivé také proto, že pokusy se senzibily provádělo nemálo erudovaných vědeckých pracovníků. Výsledky experimentů však zpravidla nebyly publikovány a tak se o nich skoro nikdo nedoví. Při správném způsobu experimentování, především při dodržení dvojnásob slepé metody, totiž zatím žádný senzibil pravdivost tvrzení o svých mimořádných schopnostech nedokázal a o publikování negativního výsledku, který vlastně jen potvrzuje všechno to, co je o senzibilech známo dávno, není valný zájem, nemluvě o houževnatém odporu příslušného zkoušeného senzibila proti zveřejnění jeho neúspěchu.

Skoro se dá říci, že v lepším případě je experimentování se senzibily zbytečnou ztrátou času. Často však je obtížné senzibilům naléhajícím na "spolupráci s vědci" experiment odmítnout. Některé zkušenosti, které jsme při takovém experimentování udělali, by mohly být prospěšné každému, kdo se rozhodne žádosti senzibila o experimentální ověření jeho údajných schopností vyhovět.

Ještě několik let před listopadem 1989 nabídla Jednota československých matematiků a fyziků v časopisech, v nichž se (již tehdy a nemálo) publikovaly články a reportáže o zázračných výkonech senzibilů, aby se přihlásili a podrobili se testům při použití vědecké metody. Přihlásilo se tehdy postupně dvacet zájemců. Po sdělení, jakým způsobem je nutné pokus organizovat, aby odpovídal uznávaným vědeckým metodám, z nich patnáct odpadlo, a s pěti zbývajícími jsme jednali dál o konkrétním způsobu provedení experimentů. Jeden z těchto pěti nakonec rovněž odpadl, a se čtyřmi zbývajícími jsme příslušné experimenty udělali. Při organizování těchto pokusů jsme už měli smutnou zkušenost s proutkařem, který byl ochoten hledat proutkem mosazné tyče zahrabané v písku. K experimentování s těmito předměty ho vedlo přesvědčení, že proutkem najde kabely uložené pod zemí, a to i tehdy, neprotéká-li jimi elektrický proud. Svou reakci na skryté tyče si sám předem vyzkoušel. Při vlastním experimentu hledal celkem desetkrát vždy tři tyče uložené podle náhodného programu (házení hrací kostkou) do tří z šesti předem dohodnutých míst. Stoprocentní úspěšnost hledání by tedy odpovídala třiceti správným označením míst s uloženými tyčemi, správné označení patnácti míst odpovídalo střední pravděpodobnosti náhodného hádání a znamenalo naprostý neúspěch. Výsledkem celodenního experimentu, kterého se zúčastnilo pět lidí, bylo patnáct správných údajů.

Před tímto pokusem jsme s proutkařem dohodli, že výsledek experimentu, ať bude jakýkoli, bude uveřejněn. Po více než půlročním zdržení, způsobeném neochotou neúspěšného proutkaře ke společné publikaci, jsme s Dr. M. Rojkem z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity výsledek pokusu (jehož průběh byl zaznamenán v protokolech, které všichni účastníci experimentu podepsali) uveřejnili sami v časopise Chatař, aniž jsme neúspěšného proutkaře jmenovali. Následoval dopis redakci jedné z osob, která se jako "svědek za stranu proutkařskou" testu účastnila. Dopis zpochybňoval celý experiment, ačkoli během pokusu ani bezprostředně po jeho skončení nikdo ze zúčastněných námitky proti způsobu jeho provedení nevznesl. Redakce dopis s názvem "Jsem překvapena" — bez podpisu pisatelky — uveřejnila. Naše vyjádření k tomuto dopisu, které jsme jako autoři šéfredaktorovi časopisu Chatař poslali s žádostí o uveřejnění, redakce již neotiskla. Čtenář Chataře si tedy musel udělat závěr, že příslušný (v článku ani v dopise nejmenovaný) proutkař se stal obětí zákeřného podvodu dvou vědeckých pracovníků.

Po této zkušenosti jsme se při experimentování rozhodli zásadně požadovat, aby u něho asistovala ještě "třetí strana", nejlépe redaktoři časopisu, jehož šéfredaktor byl ochoten výsledek experimentu uveřejnit bez ohledu na to, jak dopadne. Takový zájem projevil časopis VTM (tehdy Věda a technika mládeži, později Věda, technika a my). S pomocí redaktorů časopisu se uskutečnily experimenty se čtyřmi přihlášenými proutkaři. Ani jeden z těchto senzibilů nebyl úspěšný, ač si k testování sám vybral předmět nebo jev, který měl proutkem najít či zjistit. Článek o výsledku těchto pokusů sepsal redaktor, který byl celou dobu u experimentů přítomen. Napsal ho dobře a objektivně, i když by možná byl raději psal o úspěšných než o neúspěšných senzibilech.

Důležité, ba rozhodující a současně nejobtížnější při organizování takových pokusů je, aby se dohodl způsob, při kterém výrok senzibila je buď ano nebo ne — například drátem proud protéká nebo drátem proud neprotéká. Je také nutné trvat na požadavku, aby se o výsledku celé série jednotlivých pokusů senzibil i ostatní přítomní dozvěděli až po ukončení testu. Jednotlivých pokusů (počet hledání) přitom musí být v hodnocené sérii dostatečný počet, aby statistická věrohodnost konečného závěru byla vysoká. Je předem jasné, že k takovým pokusům se nehodí seznam nemocí, které podle senzibila vyšetřovaný člověk má nebo jednou bude mít, a následné konfrontování tohoto seznamu s pacientovým vyjádřením nebo s lékařským nálezem. Jednoznačný výrok "ano" nebo "ne" by se mohl týkat například otázky, má-li pacient vyoperované slepé střevo (nebo žlučník), avšak i pak by musel být senzibilovi předveden přibližně stejný počet operovaných a neoperovaných. Možnost poznat na chování pacienta, jak na uvedenou otázku správně odpovědět, však i v tomto případě snižuje významnost senzibilova výroku. Že musí být při všech testech použita dvojnásob slepá metoda, což mimo jiné znamená, že ani osoba, která zaznamenává senzibilovy údaje, nesmí vědět, jaká je správná odpověď, je samozřejmé. U určování "diagnóz" na živém člověku je to ovšem krajně obtížné. A to neuvažujeme o možnosti podvodu, který je zpravidla velmi těžké odhalit a který je každém případě pravděpodobnější než porušení platnosti dobře ověřených přírodních zákonů.

Při všech pokusech se senzibily jsme se setkali s jevem, který je zřejmě typický: po naprostém fiasku se senzibil ze svého překvapení rychle vzpamatuje, nějakým způsobem neúspěch vysvětlí (byl indisponován, někdo ho rušil, pod ním byla patogenní zóna) a nedeprimován pokračuje v líčení svých zázračných schopností. A všude zdůrazňuje, jak vědci přes úpornou snahu nenašli pro jeho schopnosti vysvětlení a jak museli uznat jejich mimořádnost.

Senzibilům totiž vůbec nejde o ověřování jejich schopností. Jsou o nich pevně přesvědčeni, a sebevětší počet neúspěšných pokusů jim toto přesvědčení nevyvrátí. Od vědců chtějí jediné: aby jim tyto schopnosti potvrdili. O svých mimořádných schopnostech budou vykládat důvěřivým reportérům a zvláště reportérkám bez ohledu na to, že při vědecky vedených experimentech neuspěli. Podaří-li se těm, kdo věnovali experimentům se senzibilem značný čas i energii, výsledky publikovat, bude "postižený" senzibil popisovaný experiment zpochybňovat a závěr o neúspěchu odmítat, při čemž projeví naprostou neúctu k faktům.
O experimentování se senzibily | Sisyfos - český klub skeptiků
Novinky
04.10.2017 406 hits
Kladno - 10. října 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

"BIO,GM a krisprování aneb věda mezi pověrou a magií"

Přednáší
Prof. RNDr.Opatrný Zdeněk, CSc.

Laboratoř buněčné biologie a biotechnologie rostlin
Katedra fyziologie rostlin PřF UK v Praze

Kdy?
úterý 10. ...

Dotazy
Nenašli jste odpověď na Vaši otázku na webu Sisyfa ?

Pište na dotazy@sisyfos.cz


Čtěte Dotazy čtenářů
Přednášky v AV ČR
03.01.2017 12423 hits
Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2017

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2017 konají tradičně v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1, a to v místnosti 206 od 17 hodin. Po přednáškách následuje diskuze.

Středa 18. 10. 2017, 17:00 hodin
1. Zhodnocení 17. kongresu ECSO
2. Členská schůze klubu ...

Přednášky ostatní
23.05.2017 5052 hits
Kladno - 13. června 2017

Pozvánka na přednášku Klubu Sisyfos

Hormeze: mezi jedem a lékem je rozdíl jen v podaném množství

Přednáší

Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D.
(Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha)

Kdy?
úterý 13. června 2017 od 17.00

Kde?
Gymnázium ...

Přístupy od 3/2006
5098522
TOPlist
Statistika od
25.05.2006

ADMINISTRACE